Písmák Klíč
Jiskra ve tvých tmavě modrých očích už dávno zhasla.
Chybí ti něha, jistota a láska.
Však tento plamen nebyl zfouknut větrem.
Byl uhašen prázdnotou a bezvýznamným sexem.
Postarší šedivý pán
Jsem už moc těžká, abych visela na krku postaršímu šedivému pánovi.
Moji tíhu neunese, lehčí však nebudu ani jeho vlasy opět nezčernají.
Tolikrát hodiny látal díry v mém srdci, zacelil v něm každý šrám.
Precizním stehem, který se nerozpadne dokud se nerozpadne postarší šedivý pán.
Klidně spíš
Klidně spíš. Jen tak jsi usnul vedle mě. Máš nataženou ruku, moji hlavu máš položenou na rameni. Máš nádherně hebkou kůži.
Miliony let
Miliony let
Nikdo tu není. Vůbec nikdo. A už vůbec ne někdo, komu bych přišla něčím zvláštní. Ani někdo, komu by snad přišel zvláštní velký odpadkový pytel, který s vypětím všech sil táhnu za sebou.
Žuchnutí
Den 1. :
Je 5:45. Opět ráno jako každé jiné. Skocovinou odhazuji peřinu, snažím se vstát zpostele a umlčet budík, jehož zvuk se mi, zdá se, snaží vymlátit mozek zhlavy.
Puberťačka
Než vypukla válka, můj přítel, Marek, mě požádal o ruku. Byla jsem nadšená. Plánovali jsme drobnou, ale tradiční svatbu a vnoci se poprvé jeden druhému oddat. Snili jsme o tom, těšili jsme se na tu noc.