Písmák O Popelce
Zámecká kapela vyhrávala a princ se s neznámou krasavicí vznášel po parketu. Vpíjel se do jejích průzračných očí, beznadějně zamilovaný. Tu a žádnou jinou… Po půlnoci ji představím otci králi a matce královně… To bude má nevěsta.
Když už se půlnoc blížila, neznámá kráska pohlédla na sloupové hodiny… V tváři se jí objevil úlek.
Dlouhý, Široký a Ztopořený
Starý král zamyšleně bloumal po hradu. Bloumal sem a bloumal tam. Nakonec zamířil k princovým komnatám a vstoupil dovnitř. Princ jako obvykle seděl na houpacím koni a mával dřevěným mečíkem.
O krávě která snášela zlatá vejce
O krávě která snášela zlatá vejce - příběh o hledání vlastní identity.
Na chalupě mýho strejce snášely tam slípky vejce.
Moc krásný to vejce byly - kropenatý, hnědý, bílý.
Jenom jedna, jménem Zlata ta snášela vejce zlatá.
O hyperaktivním lenochodovi
„Loudo, Loudo…. ” ozývalo se deštným pralesem volání staré Loudové „kde sakra zase vězíš. “
Loudovi byli lenochodí famílie, žijící na rozložitém stromě v deštném pralese poblíž řeky Amazonky.
„Jsem tady….
O slušném dlaždičovi
(Věnováno In memoriam panu Vorlovi a jeho nakouřené pěnovce)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
„Václav Hrubec – Dlažby a obklady“ - Václav Hrubec odložil aku šroubovák, poodstoupil pár kroků od cedule a zkontroloval své dílo. Byl spokojený.
„Konečně OSVČ…“ pomlaskával si spokojeně.