Skočím

Skočím.
skočím z Věže
a rozbiju se o skály dole.
Tělo mé

04. 12. 2003
4
0
996
Ostatní nezařaditelné

Píšu Ti...

Píšu Ti.
Znáš mé dny.
Roky vpoušti
znáš.

28. 08. 2003
3
0
946
Volné verše

Chybíš mi...

Chybíš mi.
Prázdno je tu bez Tebe.
Ťuká Kajetán kopyty do mého okna.
Ztemnělákolej, Praha, noc.

27. 08. 2003
1
0
970
Volné verše

Slyším...

Slyším.
…šumí noc…
kanálkem mého oka
protéká Tvá slza.

25. 08. 2003
0
0
1121
Volné verše

Zítra

Zítra
Co je to zítra.
Údaj o pohybu,
údaj o jediné otáčce Země

09. 08. 2003
3
0
1126
Úvahy

Tvor

Pamatuju si to, jako by to bylo před sto lety a zároveň včera. Byla zima a tma. Všechno okolo se zdálo být prostoupeno vlhkým studeným chladem, který se usazoval v předmětech okolo a tvořil na nich souvislou šedavou vrstvu, která takřka odmítala tát, i když jsem na ni položila své promrzlé ruce. Svět zšedivěl, ne nepodoben houbě nekonkrétních tvarů, v jejichž záhybech a zákoutích se skrývá tvor, který se ještě tou všeobecnou šedí nestačil nakazit a nestačil vstřebat prázdnotu věcí kolem.

26. 05. 2003
2
0
1459
Povídky

Možná...

Možná.
Možná.
bych si něco přála
kdyby přání nebyla tak dávno zakázaná.

06. 05. 2003
0
0
811
Indispozice

Tady a Teď

Tady a Teď
Něžná vůně
Naplňuje můj pokoj
A Tvoje prsty

07. 04. 2003
0
0
1078
Volné verše

26. 11. 2002

Z země v mně se soumrak vznes
a tiše z skrýše zpíval les.
Ať je to léto, podzim, zima,
v mně země hlas ten neusíná.

15. 02. 2003
2
0
971
Vázané verše

Záchodový příběh

Bylo už pozdě vnoci, okolo půlnoci. Blesky lítaly po obloze jak prdlé, spršky deště dopadaly roztříštěným oknem na záchodovou mísu a kapky čeřily vodu vní. Naráz to vhajzlíku zabublalo, ven pomalu a šátravě vylezla černá slizká ruka a zachytila se okraje mísy. Za ní se vynořila druhá ruka, potom se objevila veliká šišatá hlava sřídkými pramínky dlouhých mokrých tmavých vlasů, vrásčitým čelem, propadlýma růžovýma očima, dlouhým zahnutým nosem a širokou hubou beze znatelných rtů, zníž trčelo pár ostrých zažloutlých zubů.

13. 01. 2003
3
0
1174
Pohádky

Jen tak něco o snech

Setřásáš moje sny,
chlapíku podivný.
Netřes mou jabloní.
Jablka zazvoní,

05. 01. 2003
1
0
994
Jen tak pro radost

Taková noční úvaha...

Je to skoro děsivé, pomyslí-li člověk, co všechno bylo už napsáno a v jakých obměnách. Je ještě vůbec možné napsat něco, co ještě nikdy nikdo nečetl. Nějak. Někde.

09. 08. 2002
0
0
1008
Úvahy

MÉMU PRIVÁTNÍMU BOHU SMRTI!!!

T.
Můj privátní bože smrti.
Dals mi okusit, co jsem nikdy neokusila
a dals mi, co jsem nikdy nechtěla okusit.

04. 08. 2002
4
0
1513
Volné verše

Úplně běžný den...

Dneska je můj úmrtní den.
Zemřela jsem před třiadvaceti lety a narodím se asi tak za sto deset. Je to takový můj soukromý plán.
Nevím, kde jsem k němu přišla, je to už moc dlouho na to, aby si to mohl jeden pamatovat.

03. 08. 2002
2
0
1327
Ostatní nezařaditelné

Bez názvu

Zšeřelá nevlídná ulice. Ve druhém patře starého měšťáckého domu se zabouchlo mřížové okno a pak se už neozval ani hlásek. Nehezky naložil nerudný mladý hoch se snědou černovlasou dívkou, nechaje ji stát na provlhlých kočičích hlavách před oprýskanými dveřmi. Čekala, ale mřížové okno zůstalo zavřené, ulice pustá a tichá.

09. 06. 2002
3
0
1135
Povídky

Šílenému archeologu Jermainovi

Fiktivnímu archeologu Jermainovi
Archeolog v kleče bádá, až ho z toho bolí záda. Co nového mezi rovy, možná nám už brzy poví.
Mumie se strachy chvějí,v sarkofágu ukrývají, dobře vědí, jak moc zle je, když tenhle chlap vykope je.
Bývaly to zlaté časy, zlodějů když kdysi chasy poklad jen siodnášely, by se z něho dobře měly.

04. 06. 2002
4
0
885
Blbůstky

Jak tohle nazvat?

Čísi srdce v tmách topí,Čísi oči slzy kropí,Čísi láska v dávných snáchZahynula v hlubinách. Čísi tváře šťastně září,Čísi život vždy se daří,Čísi ticho hlučně zpívá,Nebe v šeď se neodívá. Pozvedněmež svoje číše. Život v nás tak stále dýšeA noc vždy se rozedníAť první, či poslední.

03. 06. 2002
2
0
1372
Jen tak pro radost

Putující rostlina

Putující rostlinaZa noc a denstala jsem se putující rostlinou,jež padá ze sna do snaa v snu sen za skutečnost mění. Není zde pro mne doma,protože nic není stáléna tomto světěa kdekoliv zapustím své kořenybudu vytržena. Za noc a denstala jsem se putující rostlinoua žiju v snech a pro snya dokud se nevrátím ke stromu,který mne zplodil,nebudu mít domova mé kořenybudou vlátv božím větru.

02. 06. 2002
2
0
1350
Volné verše

Bez názvu I.

V Světle Bůh a v Bohu Svět,v zlobě Láska, v ohni led. Ty chceš se zdát,ač v snách je strach. Už neznáš taje hvězdných drahvšak nemusíš se pekla bátneb Boha zpěv Ti v srdci zníať první jsi, či poslední. Je to jenom volba Tvá,zda Tě Bůh, či ďábel má.

01. 06. 2002
2
0
1223
Jen tak pro radost

Občas...

Občas. ,je to jako scéna z Poslední Večeře,lámu a dávám svůj chléba své víno,lámu a dávám své těloa svou krev. Ale nikdo je nejí a nepije. Občas.

31. 05. 2002
0
0
840
Volné verše

Přání...

Zdám se v snách,
já v snách se vzdám
a vše, co mám,
jest déšť a prach.

11. 04. 2002
3
0
1270
Vázané verše

Jsem...

Jsem.
Jsemv svém vlastním snu
a zdám se sobě sama.
Nebo

04. 04. 2002
2
0
1436
Smíšené verše
Nahoru