Písmák Něco po tom...
Byl čas, kdy po obloze putovalo Slunce. Je to dávno. Všechny hvězdy vyhasly. Zbyly jen stříbrné Měsíce, zrcadlící se v jezeře prachu.
Řekni mi jak chutnáš
Modrý plavky přes ručník a zkroucená záclona
Odporně zelenej závěs a brambořík co ještě kvete
Na posteli fialový povlečení co nehřeje a je v něm smutno
Řekni mi jak chutnáš.
Víc než pomíjivost
Víc než pomíjivost
Zelená říše,kde se tento příběh udál,je ostrovní zemí. Je plná lesů a luk,jeskyní,skal a hor,lásky
a porozumění,ale bohužel i lidské zloby,ubohosti a pomíjivosti.
Vládne zde krásná princezna Erienel,nejodvážnější vládkyně pod sluncem,které pořád ještě hřeje…
Konec bez začátkků
Když přišla, už tam byli všichni. Seděli okolo ohně, pekli si maso, pili pivo. Kolovala flaška s rumem. Přisedla si.
Nic víc - nic míň
Oheň. Červený přísvit ve tvářích. Kouřz cigaret se mísí s šedým dýmem. Žluté jiskřičky prorážejí temnotu.
Za krásu se platí
Po ulici jde muž a žena. Nebo spíš dívka. Má velké modrošedé oči, světle hnědé vlasy, malá světlá ústa. Je vysoká a hubená.
Punk forever
Punkáči s vyčesanejma čírama pogujou u podia. Pár dredařů hází hlavama. Stejně tak krásný dlouhovlasý kluci i holky. Punk's not dead.
Vyhasnout...
Světlo lampy se odráží v louži. Prší. Kapky se přibližují a vzdalují od světla utopeného ve vodě. Jsou jako elektrické výbojky.
Pojďme umřít
Pojďme umřít
někam, kam nikdo nechodí,
někam,kde budeme sami.
Pojďme umřít
Zelený oči
Potkávala ho často. Nechápala proč. Proč chodil na stejný místa,proč se na ní smutně usmíval. Proč.