Písmák Lidi
Je to tak. Sedíte na dně bazénu a chce se vám křičet. Tak moc.
Všude okolo plave kupa lidí.
Velkochov prasat
"Číslo 248. " slyším. Jsem tu už 7 dní a pár hodin, ale přijde mi, jako bych tu byl už věčnost. Jsem zavřený v tomto naprosto nevystačujícím prostoru a dokola slyším jen samá čísla: "249, 250.
Bál
Paní, nazývající se Noc pořádá bál.
Pozvala mě. Sedím pod její střechou.
Posluchám hudbu, která společně
s mými myšlenkami tříští jednu
Jen takový den
Den ubíhající či vleknoucí se v povinnostech.
Sbírání vajglů za duše, uspokojíce jimi své "potřeby".
A pak. Dušeprázdno.
Pan Osud
Strom bez listů, zem s trávou, kterou bych nazvala pofiderní.
I lidé bez duší. Ale ne. Není to tak.
???
Myšlenky napsané a smazané.
Tak lehce je v afektu člověk ven dostane
a jako vítr jsou hned pryč.
Ale to není afekt.
O holčičce a jejím balónku
Pozorovala jsem "holčičku". Stála ve svém pokoji a hleděla z okna. Její pohled byl smutný. Uvnitř ji cosi ubíjelo, ale ona se znažila nedat nikomu nic najevo.
Individualita listů
,,Už vyrostl. ´´, volají radostně ,,muž se ženou´´. Stojí u stromu, který společně zasadili před 20 lety, když konečně jeden našel toho druhého a vlastně oba už věděli, že jsou si souzeni.
Byl to javor, krásný strom.
Rozhovor slunečnic
,,Proč pláčeš. ,, ptá se smyslem vzrůstající slunečnice druhé. ,,Nemáš důvod plakat, jseš krásná a zářící. Děláš radost druhým a vůbec nejsi krásná jen tak navenek.