Andílek
Dobrou noc, Andílku,spinkej sladce, Hvězdičko,moje krásná,která mi svítíš na cestu,když jdu v beznadějitemné noci.
Velice krátké vyjádření pocitů, které mě napadaly při hodině češtiny
Přicházíš
usmíváš se
a nevíš jak mi je
nic nevíš
Ona, on
Dívka, spíše mladá žena stojí před zrcadlem. Je středně vysoká a má hnědé vlasy po ramena. Nepřirozeně moc se upravuje. Naposledy se podívá do zrcadla vpředsíni.
Modrá se pole koukolem
Modrá se pole koukolem
a je léto.
A já jsem s tebou.
Šťastná.
Come on
Come onĎáblepojď si blížJá se tě nebojímNeboť Bůh mi dal štíta zbyde jen po tobě pára . -PCome on.
Beze slov
Pojď ke mně blíž
Obejmi mě
Slova nejsou potřeba
Dívej se mi do očí,
Odpusť
Ty jsi jediný Bůh.
Ty jsi Láska.
Ty jsi Odpuštění.
Tak mi prosím odpusť.
Septima A
Septima A, druhé patro, třída vpravo, hned u nástěnky se suplováním. Velká, bílé vymalovaná místnost, plná výtvorů žáků a světle zelených lavic. Katedra. Před ní řada lavic a Eva s Alešem a Štoky s Jankem, za nimi Jarda s Honzou a Kamča s Luckou a v poslední lavici Charvi.
Čím bych chtěla být...?
Chtěla bych být sluníčkem a svítit ti na cestu, když jdeš ospalý do školy a povětšinou šťastný, když jdeš ze školy. Chtěla bych být strunami tvých houslí, kterých se tak s láskou dotýkáš a hraješ na ně tak dojemně, že se mi vždy objeví slza v oku a to se mi klasika moc nelíbí. Chtěla bych být tou palmou na obrázku, který máš nad postelí a dívala bych se na tebe, když spíš, učíš se, relaxuješ, cvičíš, sníš a děláš všechno ostatní, co provádí ostatní ve svých pokojích. Taky bych chtěla být vanou a cítit tvé tělo, když se koupeš, ale zase být zavalena těly ostatních členů tvé rodiny.
Nikdy tě neopustím
Když ti někdo opravdu ublíží
a ty cítíš, že už ti nikdo dlouho nevěnoval svou pozornost,
já chci, abys věděl,
že já tu vždycky budu,
Důvěra
přišla jsem o ní u tebe
ty, já, on
a zbořené stěny
a nové pevné zdi
Pak místo deště slzy z očí kanou
Místo deště mi z očí slzy kanou,
jsou slane, hořké a plné smutku,
urputně se je snažím setřít z tváře,
jsem už přece velká holka
Jedne noci...
Dva lidi v jedný posteli,
ty a já
v objetí mluvící o Bohu
a o nich