Metelescum blescum
Lásko,
oprejskaná životem
a řečma
který vedeš
Indispose
„Drž hubu“, povídám mu, „drž už konečně hubu“. Mezi slovy se zešeřilo. Byl hezký den, takový povedený, jen ta tma mezi slovy.
Hodila jsem si kamenem a začala mlčet, výhružně.
Jeho tělo
Velmi znuděně jsem poslouchala kázání oprýskaného faráře. Mluvil jako každou neděli, bezvýznamně a beznotově. Lidé mají jeho šumná slova ráda, poletují si navlhlým vzduchem a jsou cítit kadidlemi svědomím. Téměř už bych se byla oddala rozjímání.
Ošukej bejka, narodí se Ti minotaurus
Najdi velblouda
Vymáčkni mu hrb a uteč
Poté vylez na strom a řvi jako lev
Teprve troubení slonů bude znamení, že můžeš slézt.
Krátké, noční. .
Viděla jsem v modři
Zpívající rybu a smějící se měsíc
Dva hráče tmy
Kouřili doutník.
Mužíček
Když v sobě neživíš noční můru, nebo sen, nepřežije. Některé věty ke mně doléhají jakoby z dálky, hlavně ty podstatné. Hučí, ječí, tlačí se, ale nejsou přijmuty. Nebudou.
Transcendentální cesta tramvají
" Někdy, když si vzpomenu na to, co jsi řekla nebo udělala, tak se na Tebe nemůžu ani podívat. "
" Ano"
Tramvají zavane
vítr spící
Jak jsem o TO přišla...
Na jaře tomu bylo skoro pár let, co jsme se neviděli. Slovo neviděli ovšem nic neznamená.
Byla skoro stejně oblá a měkká jako před časem. Nezapomenu, kterak jsem ji potkal a co to ve mně vyvolalo.
Panna
Na předlouhé vteřiny se pomalu usazoval prach
a slova si volně poletovala vzduchem
už se nehádala
Dvě zčernalé Země vpleteny do mýchbílých prstů