Písmák Zdává se mi
Nevíme kdo je kdo
a slova matou
Je každý sám
svou Achillovou patou
...
Uskřípnutá křídla
Předkládám verše nejraděj za tepla
s energií trouby, která je upekla
-----
věřila jsem ve svůj kousek
...
Láska je moc, ne víc než ty
přes všechen strmý listopadbych se nikdy nerozbila dobrovolně v kalužipřes všechnu láskubych nikdy nedovolilasměšnou hru na honěnou-nikdy nikoho nestíhatnehnatkaždý je svobodnýať už má cit schovaný pro tebe nebo nejestli chce odejítať zapršídej mu deštník co nejvíc děravý a napiš o tom báseňnikdy se neponižuji když ti motýlci zní v kapse kalhot-každý má tvář zvláštně souměrnounenahraditelnou a svoumy ale vímeže po oblinách tváře city nejedourozhlédni sevšude tě zvoubyť na jeden večer zvládneš zapomenout-jeden by daroval ti ryby v orlojidalší tě nadzvedl v kole životajiný koupí brýle přes které uvidíš povahu hvězdvyber si ze všech jen to nejlepší masopouč se a zasměji když dnes v noci víš že nikdo tak jako ontě ještě nepřiblížil smrtiživot je s tebou v kole takya keře stromy květiny a šneky po deštinikdo nedokáže hladit přes očitak jako ty-jak koloběh vodypokračuj - je v tobě zašitýzamilovaní básníci budou vždyse s tebou v kapsáchcelá století o vášeň dělitpřes všechen podzim co zebe pod kožichbychom se obě dobrovolně pod pánský obleknikdy nezazdilypřes všechnu lásku si každý den učešme vlasya dovolme si klidať už spíme nebo musíme jítrozvětvi se sama pro sebeptej se co tě čekápokud se samotná dokážeš ukotvit v mořia s úsměvem nad hlavou draka néstje jednože tenkdo tě dřív miloval se dnes jenom pitvoří-dokud si myslíš že si lásku zasloužíšmáš před sebou všechnosouzněnípachtěnítrápeníchtěnía všechno co tě tvoří si nenech nikdy svléctkromě tebevíc už není.
...
nad listí není_
nad listí není
- upadat do všech cest
spatosem
kdo vezme hráběmi
...
Václav a Márinka
Místo aby Václav přišel ve čtyři jako vždy, v šest volal Márince.
"Někoho jsem přejel," zachrčel své ženě do ucha.
"Neblbni. " vyjekla Márinka, "kde jsi teď.
...
Vezla si parčíkem Mirka malinkého Vladimírka
Kráčí vedle sebe parkem
dvě maminky za kočárkem.
Jedna se osmělí zakrátko :
"To máte krásné děťátko. "
...
Rozhodnutie
Nenahovárajme si. Včase, keď očami kĺžeš po týchto riadkoch, je zmienená štatistika dávno neplatná. Ale predsa. Odkedy môžeme sledovať tok ľudskej histórie vďaka písomným správam, teda približne za päť apol tisícročia, odohralo sa na našej Zemi asi štrnásť apol tisíca vojen.
...
Chudý kraj
Mám na pozadí
Chudý kraj;
víc krasy
neunesu;
...
Avalokitešvara
Zaslech' jsem v noci melodiizvonečku Dilbu z Nepálu. Jsem ještě vzhůru, nebo žijivíc ve snech, nežli v reálu. Pod rukojetí z hromoklínusukýnka znělé zvonovinyukrývá cudně ve svém stínusrdce z daleké mlhoviny. Když pošleš zraky nočním nebem,pak zahlídneš tam v dáli bod.
...
Na co všechno mám
Mám na roli toaletního papíru a pecen chleba, na dvě žluté kuchyňské cibule, na kalendář s obrázky Josefa Lady či Alfonse Muchy, nemám na tu krásnou holku, která mi kalendář prodává. Mám však taky na diář na příští rok, mohu si dovolit propisku, která píše modře, láhev octa a tlačenku z Kauflandu – a to je teda kauf.
Mám na litr polotučného mléka, na deset vajec z chovu na podestýlce, ale nemám na kravín ani drůbežárnu, mám na kilo banánů, nejvíce mi chutnají ty hodně zralé, mám na prostěradlo a na nové boty si našetřím.
Mám na akrylové obrazy od kamaráda Jirky Vondry, ale nemám na Vangoghovy Slunečnice, můžu si pouštět Nirvanu na You Tube, ale musím se smířit s reklamami, mám na koňský salám, ale ne na koně.
...
Půlnoční formulář
píšu své hlavě žádost
že moje tělo má dost
že potřebuju pauzu
než skončím ve cvokhauzu
...
Ursus D-minor
Naposled v tomto rocezajdu si pro ovocepřezrálé révy z trní. Vyhrabu útočištěk spřádání snů, co příštěuž prý se nevyplní. S mrazem pak naposledyrozbiju tlapou ledya nechám hlavu rybí,. ať mi s ní chimér dracizpečetí hibernacitoho, kdo v davu chybí.
...
reziduální
reziduální
zbyl z tebe obrys
soli vsypané do paměti
hranice vůči slimákům času
...
Zn.: Ráda cestuji
Zn. : Ráda cestuji
Eva Illouz, velká teoretička proměn moderní lásky, kriticky poznamenala, že "sexualita a láska jsou dnes terénem par excellence pro reprodukci konzumního kapitalismu a zdokonalování dovedností soběstačnosti a autonomie".
Měřítkem "dobrého vztahu" se staly úspěchy v konzumních závodech: čím víc dovolených, luxuriozních večeří, argentinského vína, zážitků, věcí ze švédského obchodního domu se vším, co nepotřebujete, digitálních přístrojů, dyzajnových instafotografií, ale taky hypotečních nemovitostí, suv vozů atp. , tím lepší manželství.
...
taková doba_a pořád si nevěřím
asi ne
i když
možná mi křivdíš
snad za vše můžu sama
...
Otcové naši
„Tady mě táta ksobě vždycky přitisknul, tváří na tvář, než mě vysadil zauta,“ zastavila se Kateřina před školou. Po široké, dlážděné cestě tam proudily do hlavního vchodu pestrobarevné postavičky staškami všeho druhu. Kateřina měla ve tváři vzdálený úsměv, který nepatřil nikomu, ani mně. „Škrábal, kolikrát, nestihnul se ráno ani oholit…,“ doplnila, přivírala oči a sklopila hlavu, jako by chtěla té vzpomínce dát kontury a barvy.
...
Co bude teď?
Co bude teď.
Alespoň na chvíli ztratit se všem
zalézt si do kouta, nevydat sten
a nemít svědomí
...