Pro oči slepé

Pro oči slepé

Vedu tě chodníkem šedivým

a smutným jak ty pod červánkem,

když tak moc chtěla bys jej vidět,

avšak tvé oči trpí spánkem.

Jdeme městem podél silné zdi,

silné jak tvoje víra v dobro.

Dotkni se, jak slunce ji hřeje

a nebe? Barvu krásně modrou.

Tak něžně hladíš mech na té zdi,

jak srst tvého psíka bílého,

která je hebká po koupeli

a vnímáš kus štěstí malého.

Však jak jen popsat ti mám sebe?

i bez zraku do mě tak vidíš,

že obavu mám něco ti říct.

Mlčím a ptáš se: Ty se stydíš?

Máš v sobě skryto tolik síly

a co jsem já? Jen tvoje oči.

Oči co všechno popíší ti,

i jak ten svět se s námi točí.