Psycho ze sna

 Večer se vracim z hospody.Už mam mírně naváto a tak se mi nohy pletou, že ani nevim, která je levá a která pravá. Kouknu se dolů z mostu a vidim, jak na Vltav lyžuje stádo červenejch slonů.a už poněkolikátý si řeknu, že už nebudu hulit. Jenže nějakej opilec ke mně přiběhne s flaškou rumu a křičí:,,Ty vole, vidíš taky ty červený slony?" Já jen zamumlám že jo a rychle se vzdaluju. Procházím okolo paneláku a z okna třetího patra přímo přede mě vyvrhne svoji večeři. Slyšim jen:,,Sorry, nestih jsem to na záchod." Napadne mě, že je to prima cesta domů a po pár metrech zahučim do jakýsi neznámý jámy, který jsem si nikdy nevšimla. Ani za střízliva. Celý město postihl výpadek elektrickýho produ a já ležim v neznámý jámě a opilá k tomu. ,,Do píči!" ulevim si a hledám zapalovač. Po chvilce hledání jsem ho našla a rozsvítim světlo. Vedle mě se válí něčí ruka a nějakej tajnej vchod mě láká, abych ho prozkoumala. Z té ležící ruky ukradnu baterku a jdu to prozkoumat. Jsem zvědavá. Zapálim si startku, abych se uklidnila a pak jen postupuju dál. Nevidim nic zajímavýho kromě chcíplýho krtka a kusu špinavý košile. "Seru na to.Jdu domu" řeknu si a otáčim se s myšlenkou, že tam nic zajímavýho nebude. ,,Au doprdele!" ležim na zemi a  mam tržnou ránu na noze.Bolí to a pálí jak čert, protože je všude špína a smrad a do rány se mi dostlalo trochu hlíny. Něco mě táhne prozkoumat to dál. Dělám, že necítím bolest. Zvednu se a jdu dál. Kolem mě kape kalná H20 a ten smrad je čim dál horší. Najednou se ozve výkřik. "Ne, teď už fakt jdu" rozhodnu se. Jenže co když tam někdo potřebuje pomoc?Pak ho najdou třeba mrtvého a já si do konce života  budu vyčítat že jsem tomu člověku nepomohla když jsem měla možnost a nechala ho tam chcípnout.Tak jdu dál.Docházej baterky a já už vidim skoro úplný hovno.Jdu dál a vidim po zemi zas další kusy oblečení.Baterka mi už úplně zhasla. Rozsvítim zapalovač. Po pár minutách chůze se zapalovačem mi vylítne kamínek a jsem už totálně v prdeli.Nemam světlo a dělá se mi špatně kvůli tý ráně an noze. Asi mam otravu krve. ,,Kurva do prdele, teď tady chcípnu!" Zařvu a rozbrečím se. Snažím se vrátit, ale slyším před sebou, že cosi obrovského na mě dýchá svůj smrad z tlamy. Obrovský drápy se mi zarejvaj do břicha.Cítím jak mi z břicha crčí krev a jak přicházím o střeva. Zkouším se bránit, ale šokem už se nervově hroutím. Pak jen lupnutí kostí a rozdrcená hlava padá na zem. Kusy mýho těla se válí na zkrvavený hlíně a nikdo je nikdy nenajde.

 Najednou se vzbudim.Vstanu z tý země a radostí brečím, že jsem celá....