Jediná širá

*

Není to špatné... ale trochu mi vadí slabší práce s jazykovým materiálem. Verše jako životem nekonečnou plání / prochází vždycky za svítání by si zasloužily více pozornosti, tam je (pořád zbylo) tolik hluchého prostoru, že je to až trestuhodná škoda. Svou úrovní na místní i můj TIP určitě, nicméně, jak říkával náš dnes již zvěčnělý soudruh profesor branné výchovy: "Jedna s čárkou, chlape. Vidím, že problematiku znáš, ale musíš se učit..."

:-)) Studentko z Olomouce něžně vinetou znavená pouštíš své KOLO z kopce Tvůj sen co život znamená, cíle, víru i střechu v dešti až z toho v hlavě třeští Ty jediná širá široširá beze snů vyhladovíš vize bez vizí nenájdeš cíle a bez cílů to člověk vzdává dřív než začne.... zmlkne jak bez hvězd díra tak netrap nás Všehomíra.....................TIP !

Hudební nástroj není, ale hudba zůstala:) Jinak hlubší vyjádření nečekej, v předzkouškovém večeru si tu nad učením pročítám nová dílka ačkoliv bych se měl učit a mozkem se mi honí víc vzorečků než poezie....ale stejně mne tvoje báseň vytrhla a rozehrála....díky;)

*

Jediná širá... to rozhodně není žádná konkrétní osoba. Je to jedna z postav, které mě pomyslně obklopují - smutky, lásky, radosti - mají jakýsi liský tvar, ale plynou někde v duševním světě. Ví toho vždycky víc než já, znají mě skrznaskrz, moc nemluví, spíš se procházejí, létají, dívají se. Širá naplňuje velký prostor - zeširoka do daleka, všehomír pak k tomu tvoří třetí rozměr.

:) taky jsem si tam snažila dosadit spíš tyhle věci, ale je fakt, že jsem vybrala vždy jen jednu a pak mi tam něco nesedělo...jsou-li to všechny, pak... :)

taky se vrátím po kafi... :) ach, katugiro přece kávu nepije ale dělat myšlenkové dřepy je mu nedopřáno ve čtyři ráno nějšem šišlouň, čťu ši šlova ňa vinetě š Viňňetůem na výletě v parném létě s dívkou na koštětě pardon :) vlastně se mi to líbí... přes všechnu tu špatně uchopitelnou abstrakci... přes "nekonečnou pláň života", přes "nechá spěchá", přes oves "skákal pes", přes/líce rudé nevymřeš více ľude ap/atchoooo! A vos souhaites :) *

Co se dá dělat, asi ses stala dalším přírůstkem v mých oblíbených autorech. ***

"Nejde o pochopení... Báseň přece nějakým způsobem pochopíš už ve chvíli, kdy si ji čteš"...tohle je hodně nebezpečná věta!!!, protože ospravedlňuje i nedobré_____tohle ale dobré je, na už první pohled po stylové stránce na ten druhý; to prozření, distancování se od všeho až do šíře... !

Poctivě jak oslík k žlabu se tady pořád vracím. Musí to být o osobě. O sobě bys takhle nepsala, zřejmě. Ale když si tady dosadím někoho milovaného, v tomhle světle... Já totiž rozumím všem veršům - vstřebávám je, jen jaksi nepoeticky chci vědět, komu (čemu) jsou věnována. Z toho to nevyčtu. Přízemní? Ale kdež, prostě můj způsob vnímání poezie. I ta nejobraznější mi musí přinést nějaké poselství. Přece jsi věděla, na co, na koho jsi myslela, když jsi psala svá široširá.... Proč napínat čtenáře. A ať jsem si klidně za blbce. :-)

já nevím, ale řekl bych že buď je to právě o Děvčeti_... a nebo obecně (do šíra) ta er-forma je tam zničehonic přeťatá větou prýštící ze subjektu, ze zkušenosti (jinak by to byla blbost): "Jak je to těžké býti bohém" a navíc "pro toho který možná spěchá" vysloveně ("možná") vylučuje konkretizaci ale třeba je Zeměkoule na mléčném ražničí

No, na bohémovi jsem se taky zachytila. Ale stopa malinkatá. Ostatně, proč bych třeba i já nemohla být široširá. Ba ne, jediná širá v tomhle světě - to by byl ryzí egocentrismus. Ba ne, už tohle vylučuje z těchto hrátek všechny nezúčastněné, kteří jedinou širou zřejmě neznají, protože ji zná jenom Holka. :-)

touha která skoro zmírá.. druhá líbí hodně * a konec se střechou, vadí mi trochu "klamná víra"... dělá z toho trochu lacino.. a opakování spěchat... ... začátek je takový trochu šišlací, když se odflákne to mě jen tak při čtení napadlo...

vrátím se, zatím nemám na čem ulpět - snad jen melodie, ale to je jen a jen můj problém, vrátím se po kafi. :-)

moc hezká*

Moc pěkné. :-) Jsou básníci géniové, kterým se verš sám skládá, a pak my ostatní, kteří musíme pracně díl po dílu sestavovat skládanku. Ať to bylo jakkoliv, výsledek je obdivuhodný. "Jediná širá široširá".... byť to nejspíš byl záměr a pointa (viz. název), jeví se mi to slabinou celé básně. Jakoby chyběla myšlenka,... tak rychle šup ukončit dílko. A nebo jsem nechápavý a něco mi nedošlo. :-)

Zvláštní ... Pěkné ... Rýmy ... Tipipit

jen ať se obývák naloká, jinak by nebylo proč rýmovat ;) dešťová voda má svá chuťová specifika :) ***

skvělééé, srdce plesá, široširé*

No jo, jsem tady podruhé - se stejným pocitem. Krásná slova, nádherně plynou - ale já jsem vůbec nepochopila, kdo je to ta široširá, tak krásně prezentovaná.

No jo, jsem tady podruhé - se stejným pocitem. Krásná slova, nádherně plynou - ale já jsem vůbec nepochopila, kdo je to ta široširá, tak krásně prezentovaná.

na to moc nemám, čtu to už podesáté a vůůbec tomu nechápu:o))) to je v prdeli:)

Nejde o pochopení... Báseň přece nějakým způsobem pochopíš už ve chvíli, kdy si ji čteš. Utvoříš si nějaký vnitřní obraz a to je právě ono. Chápat můžeš tak leda matiku :-) Besuhoff: sou básníci géniové, kterým se verš sám skládá... skládá se jim několik hodin a oni pak ani nespí, jen aby viděli, jak se nakonec poskládá... jo jo. S tím koncem máš asi pravdu.

Já vím, ale tahle mi zrovna přišla jako z těch, které je třeba pochopit a ono ne:)

Krásně se čte, krásná slova, prostě kouzlíš :o) t*

Čáry máry... Tak v tom ti, Jehehe, asi nepomůžu. Nebo chceš nabídnout nějaký výklad?

Je to tak...hudební nástroj jsem tam nenašel..ale ani myšlenku...a pocit? Ano...vyvolalo to ve mě pocit...ale takový...nevím...nemastný, neslaný...zvláštní...nemohu říct, že zrovna příjemný...možná se bojím nicoty, která mi zbývá, když myšlenka chybí...

Tak v téhle už není hudební nástroj :-)

Tak v téhle už není hudební nástroj :-)

Moc pěkné...