Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePředjaří
01. 04. 2004
12
0
4105
Autor
angelik
Venku napadaly květiny,
pylem pokryly mi duši.
Je dýchám.
Dýchám přes plácačku
na mouchy,
na tebe
poslepu šmátrám.
V sezónním úklidu
najdem podušky
a trám
naší postele.
Práskač hladoví,
tak na něm peřiny protřepu
fáráním do dálky
i domů mezi stehna.
Do dřepu sednu si
a vztyčeným prstem
vyladím si jaro.
Už chytá
vlny.
I tichá
průtrž zanedbá
malou kapku
na klenbách
domů.
A brzy se konečně
sama předjařím
mezzosopránem místních
poprchavých
deštíků,
co zatím hučí,
duní
v mollově laděné
partituře.
Navždy_Tvůj
02. 04. 2004
N_Z: ono to taky nijak zvlášť optimistické néni a už vůbec ne ze začátku:) nevim, proč to působí opačně, ale je to fajn:)
a děkuju všem
Berunko, je to nádhené, fakt skvělé.. (asi to poslední dobou bylo ve mě, že mi některé tvé věci moc "nesedly", protože píšeš nádherně:))
************************************************************************************************************************************************
tip jako svět
pro tebe med
tip jako květ
pro tebe jed:)) hehe:)))