Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSami si sobě
30. 08. 2000
8
0
9215
Autor
Merle
Já viděl peklo.
(padal jsem dolů
po celý den)
Žádný ďábel. Žádné ohně.
Jen...
dlouhé řady stolů.
Lahůdky a krmě sice
dřevo stolu zakrývají,
zato všichni v rukou mají
neobratně dlouhé lžíce.
Slyším je lkát.
Marné jsou pokusy
za sousto do pusy...
Zoufalý hlad!
*
Já viděl nebe.
(letěl jsem nahoru
nad smrti lež)
Žádný anděl. Žádné zpěvy.
Též...
řady stolů k obzoru.
Proti peklu žádná změna?
Stejné stoly, lavice,
stejná jídla i lžíce...
Přesto zcela jiná scéna.
Chyběl tady nezájem.
Místo lkaní,
naříkání,
krmili si navzájem.
Konstantinidisová
27. 05. 2001
100 % souhlas s Mahoneym. Nevím, jestli jsi četl poslední věc od MM. "Profesor byl tak roztržitý, že po smrti dvakrát vlezl do pekla, místo do nebe." Každopádně, vím, že to s básní nesouvisí, ale chci rozhodně do pekla, v nebi bude asi pěkná nuda.
No přiznám, že jsem to začal chápat až napotřetí. Ale pointa se mi zdá slabá, popřípadě jsem nepřišel na tu správnou (viz LYRYK).
Je to na druhou stranuten typ, co čím víc čtu tím víc v něm nacházím ...
libi, co vic dodat..
(ten obraz nebe a pekla je mi duverne znamy, kdysi jsem se s nim setkala, jen pamet starence selhava ;-))
Merlíku udělal jsi mi ohromnou radost. Jako uvítání po dovolené je to výtečné. Tato legenda je hodně stará. Mě by zajímalo, odkud si k ní přišel, tedy jaký je zdroj. Já jsem ji četl naposledy myslím u C.S. Lewise. Moc děkuji.
Lyryk: Lewis také napsal: "Pokud neumíte číst knihy pro dospělé, čtěte knihy pro děti, ale nekomentujte to, čemu nerozumíte." Na Tvou první reakci se velmi dobře hodí.
hmmmmm....neumim tak odborne rozebrat, ani nechci, ja to musim citit srdcem...nekde trochu zadrhava, ale jinak si urcite budu dlouho pamatovat
TIP
peklo a nebe si lidé dělají navzájem, myšlenka vskutku stará, známá, otřepaná
podáno způsobem otevřeným, jednoduchým, až příliš srozumitelným (nepočítám-li překlep :-))
leč stejně, a nebo možná právě proto, mě to příliš nezaujalo... mám radši něco, u čeho mohu ulétnout na křídlech fantasie objevovat nové obzory - třeba i ty, které sám autor neviděl...
zkrátka máš lepší, a u jiného autora bych k tomu asi ani nic nenapsal...
Jo Merle, hodně zajímavé.
Myslím, že stojí za přečtení... TIPík.
Jen... krmili SI navzájem? to jako co???
Peklo a nebe jedno jsou, tvrdí autor v této své básni. Je vyšperkovaná, dal si záležet i na rytmu, zajímavě vyznívá i možnost číst souběžně první i druhou část verš po verši. K formě jen maličkou tvůrčí výhradu, žádné nově nalezené slovo, nemusel by to být novotvar, stačil by alespoň pokus o posun významu.
Slučování pekla a nebe není nic nového, nepřišla na to fantasy literatura, je to stará ateistická veteš, relativizování. Vůbec pojem peklo je v dnešním slova smyslu zprofanován, (o nebi si to netroufám ani šeptnout :-) ), peklo je původně výraz z alpské staroněmčiny (hodně zkrácená definice pro jazykovědce) a jeho někdejší význam je smůla, smůla neabstraktní, nefalšovaná lesní, lepivá. Pozdější inkvizičně posunutý výhrůžný význam slova nám dělá starosti dodnes. Nicméně ateisti nebo relativisté a nově "fantasysti" cítí stále potřebu se proti mýtu pekla bránit. Někdy i ponižováním nebe na úroveň pekla.
Ve skutečnosti je až dojemné, jak se nedokážeme při představách pekla či nebe zbavit pozemských představ. I v tomto smyslu tedy Merlíku nic nového pod sluncem.
Jiná otázka je, jak je báseň zábavná, vtipná. Vzhledem k tomu, že pointu čtenáři nesnadno chápou, ani to nebude slavné. Ono nejasné "krmili si navzájem" může mít jediný význam a to, domyslet si slovo bachor (čili pupek). Jinými slovy, pokud jsi Merle celou tu báseň nevěnoval problematice zklamání, potom jsi jenom svéhlavě experimentoval, a v mých výkladech vidíš, kam takový experiment vede, každý si interpretuje tvůj volně vysvětlitelný verš jak chce. Nakonec proč ne, na tomhle právě i já svou poezii stavím, těším se právě na ty interpretace, čím více a různých se mi jich dostane, tím úspěšnější (nadčasovější) báseň jsem napsal, jde jen o to, aby na naši poezii za dva dny svět nezapomněl.
Nevzdávej to chlapče, klidně piš dál :-))))), protože tahle tvoje poloha se mi docela líbí..
No a ještě jedno nearénové avízko, aby ostatní věděli jak tě měli číst.. :-)))))
Autora Ti neřeknu ani já...Téma, jak sám říkáš, vytunelováno, ale napsané je to moc pěkně, tahle forma mi opravdu sedí...
Já myslím, že poslední sloka zcela jasně vystihuje rozdíl mezi peklem a nebem. A taky zcela jasně (pro mě) říká, že jestli se cítíme jako v pekle, můžeme si za to jen a jen mi svým vnímáním okolností. Můžeme se tedy docela dobře v pro někoho pekelné situaci cítít jako v nebíčku.
Má to taky znamenat, že v pekle jede každej na svý triko? Asi jo. Nikdo zřejmě nepočítá s tim, že by mu v něčem někdo mohl v pekle pomoci. Spíše naopak. Prostě záleží na nás a jsem ráda, že Lyryk mě donutil se více zamyslet. Že by v nebi byli k sobě vstřícnější? Ale z Merleho básně mi to přijde, že cestou do nebe se zas tak šťasten necítil, jak by si mohl představovat. Možná zklamán, možná sám špatně nebe pochopiv?
Lyryk: dobře, dostal si mě... mě ta myšlenka přišla dost zvláštní, na to abych o ní psal. BTW: neříká, že nebe a peklo jsou jedno, ale že nás trestá vlastní egosimus.
Žádné další významy jsem tam prostě nechtěl.
Chjo chjó, co s koncem udělá jedna blbá chybička...