Pečetí sedm pro Adama

Pečetí sedm pro Adama

Byly jich tisíce roubovaly svá těla na břeh řeky mlčením
plnily slib pokory jež neuchopíš

- řeč byla větou věta slovem a slovo hláskou
  bez pohlaví  nesouhlasnou

Adame! Jsi první z nich -

a jako první jsi každý z nich

I mně jsi tělem

Každé tělo bylo poprvé otevřeno při stvoření

neboť nelze klín mezi smrtí a smrtí vložit už jinak 

Adame! Kolik nás vidíš?

Dopočteš mlčení jejich?

Do země vrážíme klín té duté noci
vymezujeme se nezázračně

To Kniha je listem list stránkou a stránka písmenem

(v řadě jsou tisíce žeber plot Adamův)

žebřík

...jen přišel si ohmatat slabost...

                                    ohmatat

Vylezl vzhůru po něm rozhlédl se

vzhůru i dokola

stále se díval jen do země

                               ...a přesto že bylo vždy stále co říct

                                  žádný zápis nebude nalezen

                                  protože žádná Kniha zde nebyla

                                  napsána