Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMiluji Tě!!!
Autor
cekanka_ucekana
Někdy, když naše holčička zapomene vypnout mobil a jde pryč, šmíruju. Jen tak, abych měla přehled, to se musí, to mi jistě dáte všichni zapravdu. Tentokrát jsem byla v šoku. „MILUJI TE!!! Pepa“ Hned jsem zalovila v paměti, abych zjistila, co já v jedenácti, ale já neměla mobil. Je pravda, že jeden Pepa tu byl, Pepa Vrba v šestý třídě, propad k nám a nahradil mi Péťu Duška, kterej propad od nás. Péťa mě jednou seřezal švihadlem, až jsem měla jelita a vodili mě po škole ukazovat a Péťa dostal před celou třídou na holou a já tou potupou brečela, jak mi ho bylo líto. A jednou s Kájou stáli vedle dveří do šaten a všecky holky, který procházely, praštili a když jsem šla já, Péťa zvedl ruku a řekl: „Tu ne, to je moje holka!“ a já prošla bez rány. Tehdy jsem pochopila, že je dobrý bejt milá šéfa podsvětí. Ale žádný „MILUJI TĚ!!!“! Pepa Vrba mi sbíral tuny léčivých bylin a žárlivě střežil, abych se o ně nedělila se spolužačkami a když jsem měla takové tendence, zabránil tomu se slovy „To je tvoje, to jsem natrhal pro tebe“. V životě jsem od žádného chlapa nedostala tolik kytek. Ale žádný „MILUJI TĚ!!!“! Nu což, řekla jsem si a vzala si časopis, který se válel u baťůžku. POPněconevimco. Listovala jsem jím vcelku rychle, protože co vyvádí Britney mě fakt nezajímá. Až testík mě zaujal, miluju testíky, v těch se člověk dozví spoustu užitečných věcí. A tak jsem vzala tužku a začala zaškrtávat. Naše holčička měla odpovědi už zaškrtané a tak jsem se najednou dozvěděla, že někomu vyznala lásku po několika týdnech chození! Tak za prvé nevim, že by naše dítě s někym chodilo a za druhý – proboha, copak to se dělá, vyznávat chlapům lásku po několika týdnech chození??? A tak jsem udeřila. Holčička se kroutila, ale nakonec z ní vypadlo, že několik týdnů byl tejden na škole v přírodě a že se už rozešli. Proč, to jsem z ní nevyrazila, každopádně „MILUJI TE!!!Pepa“ bylo dva dny starý. Jsem z tý dnešní mládeže paf. Jsou nějaký moc hr. Já měla jednoho Péťu pět let, než propad, potom Pepu rok, než jsem se odstěhovala a pak jsem až do konce osmičky spolehlivě milovala Richarda, kterej nepropadal, protože skákal čtyři osmdesát do dálky a reprezentoval školu. A moje dítě „Miluji tě“ a rozchod v jednom týdnu na škole v přírodě. Kde je nějaká romantika? Vzpomněla jsem si na jednu dovolenou, kde naše, tehdy šestiletá holčička, prožila první, jednostrannou, lásku. Že byla jednostranná jí bylo fuk. Prostě jednou prošla okolo asitak desetiletého chlapečka a ten jí řekl „Ahoj“ a skočil plavnou šipku do bazénu. A od té doby ji měl neustále za zadečkem, ačkoliv to „Ahoj“ bylo to jediné, co jí za celou dovolenou řekl. Byl z ní evidentně zoufalý a viditelně před ní zdrhal, ale naše holčička ho milovala oddanou láskou a nic nepomohlo moje domlouvání, aby ze sebe nedělala blbce. Copak jsem ji špatně vychovala? Snažila jsem se, fakt! Poctivě jsem ji učila mít rovná záda a nos nahoru, aby si chlapi nemysleli, že je taková nějaká. Taky jsem jí učila je natahovat na skřipec. A vážně jsem ji varovala před vyznáváním citů. A ona „Miluji tě“ po týdnu. Přišlo mi, že jsem ji nedostatečně připravila pro život. Přišlo mi, že jsem, jako vychovatel, zklamala. Teď se bojím, že je pozdě zahajovat frontální útok a že už je pozdě něco napravovat. Mám strach, že to, že chlapům se nesmí nahrávat, že se musí dělat fóry, protože jinak si nás neváží, že tohle všechno bude moje pusinka poznávat do konce života v bolestech. Kdoví, třeba, až se jednou zamyslí nad svýma láskama, řekne si: „měla jsem srdce na dlani a měla jsem štěstí, milovala jsem a nelituju toho…“