Proč nechci žít na tomto světě

hmota

Hmota a její vzrůstající entropie je kořenem všeho zla.
Když něco někam postavím může to debilně uklouznout a spadnout, když
něco jím může se to debilně rozdrobit, když něco liju může se to
cákat a rozlít. Když se vyskytuje příliš velké množství předmětů
u sebe dochází ke ztrácení a bordelu.
Z rozbité věci často nelze reverzně zkonstruovat
původní podoba. Prostě shit.

nemožnost ``čistě'' odejít

Byli jsme prdnuti na tento svět ať se nám
to líbí nebo ne. Nikdo se nás neptal zda tu chceme být nebo ne, svět je nám
stoprocentně vnucován. Když se tu někomu nelíbí, nejsou tu žádné dveře
skrz něž by mohl svět čistě a se ctí opustit. Musí se uchýlit k nečistému,
neelegantnímu a bolestivému řešení -- sebevraždě. Na tu je nahlíženo
jako na hřích (demagogie typu ``život sis nedal nemůžeš si ho vzít''
- nevyžádaný e-mail sis taky nedal a můžeš ho smazat), člověk který
této možnosti využije je podle mínění ostatních buď blázen, sobec, nebo
chudáček. Taky se to nemusí povést a člověk který chtěl pouze utéct ze
vězení světa stane se třeba invalidou. Takže člověk který chce prostě odejít
musí buď přetrpět až do konce nebo riskovat možný trest v posmrtném životě.

nemožnost přímého přenosu myšlenek

Všude vládne nedorozumění. Pokud
chci nějakému člověku vysvětlit jak to myslím musím myšlenky transformovat
do debilní svěrací kazajky slov, kterou také některé myšlenky vyjádřit
nejdou (Někteří lidé mají omezené myšlení pouze na ty myšlenky, které
do slov vyjádřit jdou a ti si pak myslí, že myšlení probíha ve slovech,
lituju jich.) Při přímém přenosu myšlenek by každý hned věděl co ten
druhý má na mysli, jak to má na mysli atd. Spolupráce mezi lidmi by byla daleko
lepší. Také zde vzníká schizma velkého množství jazyků a debilní nutnost
se jiné jazyky memorovat když chci něco říct někomu kdo nezná moji
řeč - přímá výměna myšlenek by vše vyřešila.

odlišnost se trestá

Ve většině lidských společností je odlišnost/jinakost
trestána represí typu šikana, exkomunikace,
omezení kontaktů či snaha o stlačení do průměru.

partnerské vztahy

Většina lidí potřebuje jiného člověka pro partnerský vztah. Ve většině případů jde o člověka opačného pohlaví, tam bývá překážkou
odlišné uzpůsobení a způsob myšlení jedinců odlišného pohlaví, což způsobuje
nesnáze ve vztahu. V případě partnera stejného pohlaví je díky menší rozšířenosti této orientace menší výběr možných partnerů a také nezapomínejme že jde
z hlediska většiny o odlišnost a tedy platí předchozí bod ``odlišnost
se trestá''.

forma vs obsah

Většina lidí dá více na formu než na obsah. Ach jo.
Tím je řečeno k tomuto bodu vše.

nedostatek smyslu

Zdá se mi, že se všechno děje jen tak pro nic
za nic a vyšší smysl tu není nebo alespoň není někde inzerovaný.

Když se mi toto všechno nelíbí, proč tu zatím zůstávám? Jsou tu lidi které
mám rád. No jo.