Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepomíjivá
29. 06. 2004
14
4
6235
Autor
cekanka_ucekana
Mám na kanapi důlek po tvým zadku
a špinavej ručník
co nám byl k ruce
jsem ještě nevyprala
Ránu sešívám režnou nití
zapichuju jehlu
do živýho masa
a tiše řvu bolestí
Desátej uzel
- padla
a pračku nastavuju na vyvářku
Zase neumírám
„Hajej dadej, můj čertíčku, já to na tě nepovím…“
4 názory
cekanka_ucekana
10. 11. 2007cekanka_ucekana
15. 07. 2004
...a líbí se mi, že to není nijak násilně přeslazovaný. Ale to je asi věc vkusu. Fakt móóc dobrý!!!*
cekanka_ucekana
02. 07. 2004cekanka_ucekana
01. 07. 2004cekanka_ucekana
01. 07. 2004cekanka_ucekana
30. 06. 2004cekanka_ucekana
30. 06. 2004cekanka_ucekana
30. 06. 2004
"zase neumírám" - mně to vyznělo jako kruté přání vymanit se z té bezvýchodnosti, jako lítost, zklamání.. Ale máš pravdu, Čekanko, každý si z toho vezme to svoje. A je to buď smutné nebo naopak.. :o)
skoro jako blues osamělé ženy. nebo stesk nad životem a jeho stereotypností? nebo něco jíného. oslovilo mě to
-tip