Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVálka
27. 08. 2004
11
1
4028
Autor
JARUB
Až nebude už pláče
a vyschnou slzy na prach,
odnesu mrtvé práče
daleko z bitevního pole,
kde ticho náruče rozlehne se kolem.
Chtěla jsem položit
vítězům na práh
to nezlomené dítě,
však sedím tu s ním skrytě
a zlobu smetám s kolen.
Jen s tíhou zvedám hlavu
nad větvoví stromu.
Již nevrátí se domů,
je jedno, kdo byl v právu.
Tak s duší mezi stíny
prosím, za všechny viny,
za matek prázdné klíny.
1 názor
Stařec_007
15. 06. 2011
Všem díky moc!
synáček: jsem potěšena tvými slovy chvály, jako vždy moc. :o)
andromeda: kéž by... díky :o)
aerotik: Děkuju! S tou utopií máš asi pravdu, já jsem už holt taková ta věčná naivka, která bojuje mnohdy i nelogicky, nesmyslně, ale nikdy se nevzdá. :o)
trochu ti tam pokulhává to provedení. ty rýmy jsou takové rozházené a taky rým
Tak s duší mezi stíny
prosím, za všechny viny,
je takový krkolomný. a takových tam je víc.
> ale za myšlenku dávám jednoznačně tip.
"Chtěla jsem položit
vítězům na práh
to nezlomené dítě..."
Tohle je nádherná myšlenka... to jenom žena-matka na něco takového může přijít... je to velmi silné...
celá je krásná…T*... a děkuji
Jen s tíhou zvedám hlavu
nad větvoví stromu.
Již nevrátí se domů,
je jedno, kdo byl v právu.
Tak s duší mezi stíny
prosím, za všechny viny,
za matek prázdné klíny
Celá je moc hezká, ale tenhle konec je neodolatelný *t
Pacifismus považuji za naivní utopii, ale ta báseň je krásná! Podle mne jedna z Tvých vůbec nejlepších. TIP!