Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA taky u nás všichni skáčem!
Autor
Zbyhoň
Tak nám dnes ve škole pověděli, že zatímco angličtina ve svém vývoji ustrnula, němčina prošla první, druhou a bůhvíkolikátou další hláskovou změnou. Bystré hlavy z toho hned vyvodily, že angličtina je vlastně takové nepovedené demo němčiny.
V jakém vztahu je asi k jazyku blonďaté Teutonie čeština? Patriarchové slavistiky by se jistě v hrobě otáčeli a spílali mi od Labe až k Wisle, ale já si nemůžu pomoct. Mě se ta naše hrdá čeština jeví jako freewarek němčinou notně inspirovaný a velmi ledabyle maskovaný. Možná mě ještě důkladně neprostoupilo optimistické učení o slovanské vzájemnosti a jedinečnosti, ale opravdu mě baví sledovat vlastenecké předstírání, že naše „představit si“ vzniklo zcela svébytně a nezávisle na jakémsi německém „sich vorstellen“ a že česká vazba „široko daleko“ neviděla svého kmotříčka „weit und breit“ ani z rychlíku. Není takových příkladů zrovna málo, český člověk je ovšem dokáže s úspěchem ignorovat.
Troufl bych si stanovit, že čím je národ menší, tím umachrovanější jsou v průměru jeho příslušníci. Proč bychom jinak neustále pyšně vytrubovali do světa původ slov „robot“, „pistole“ a „dolar“? Mnohý vzdělaný cizinec neopomene s úsměvem zavést řeč na Čapkovu R.U.R. a my si užíváme svých pět minut národní slávy, ale kdo z nás už poděkoval některému Íránci za „bazar“nebo Židovi za „tábor“? A proč si tedy myslíte, že u cizinců je to víc než slušnost a že jsou z našeho majetnického vychloubání robotem nějak odvázaní?
Podobně si asi v duchu ťuká na čelo černoch, kterého se jakýsi podnapilý tatík v hospodě snaží škodolibě přesvědčit o úžasnosti českého „ř“. Příležitostný Čech – u fotbalu pravidelně Čech, u novin nikolivěk- nepřipouští žádný odpor, takže k němu skrz jeho pivní rétoriku ani nepronikne informace o afrických kmenech artikulujících v pětatřiceti souhláskách.
No a pivo, to samozřejmě máme nejlepší. Jak si můžou ti vygumovaní Bavoráci myslet, že to jejich je lepší? Taky máme zlaté ručičky. To se o nás prý říká v cizině. Třeba na západě. Nepochybně, zlaté to ručičky, když za pakatel oberou všechny jahodové plantáže. Ale kdepak Čech taky pochválit někoho jiného. Ukrajinec, ten přece zlaté ručičky nemá!
Máme nejlepší jídlo, všichni jsme muzikanti, hrajeme nejlepší hokej na světě (jenom nám to letos náááhodou nevyšlo), náš král nikdy bohdá z boje neuteče… Naše české holky, ty jsou nejhezčí na světě, ať si o tom dotyčný svět myslí co chce… Jó, a taky si ceníme pravdu nadevše. A poznáme se podle toho, že skáčeme. Vlastně o nás ještě nedávno na všech technoparty duněla výstižná píseň skupiny Scooter: „Jump to the left, jump to the right…“ Hop, hop, hop…