Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCESTOU NA LOVOŠ
16. 09. 2004
16
0
12571
Autor
vesuvanka
Malé přírodovědné zastavení....
Malá železniční zastávka Lovosice - město, kde vystupují pouze dva cestující - já a ještě starší pán, který je sportovně oblečen a vykročí rázným krokem po zelené značce, vedoucí na Lovoš. Já také, ale přece jen pomaleji. Cesta stoupá mezi domky se zahrádkami poměrně dost prudce a doslova se "táhne".
Rozhlížím se cestou a zasněně dívám k vrcholu Lovoše, kam dojdu svým tempem asi za půldruhé hodiny. Pozoruji, jak turista se ode mě stále více vzdaluje. Ale já nikam nespěchám. Jdu za poznáním tajemného kraje kdysi zrozeného ohněm a tentokrát je i jasná obloha (při mém prvním výletu pršelo), sluníčko docela pěkně připaluje. A já tuším, že uvidím zase něco zajímavého, nového už jen proto, že výlet opakuji po měsíci, kdy květena jistě pokročila a počasí dodává krajině určitou atmosféru...
Turista, který už je dost daleko ode mě, se zastavil. Asi odpočívá, šel do kopce hodně rychle.
Pomalu, ale jistě se k pánovi, který je teď sehnutý, blížím. Asi "válčí" s tkaničkou na botě... Ne - on něco pozoruje na cestě! Možná nějakého brouka. To mi nesmí uniknout. Přidám do kroku a zvolňuji, když konečně turistu dojdu a dívám se také na zem, poskočí mi radostí srdce - nikoliv leknutí, ale z radosti - vždyť po takovém setkání jsem dlouho toužila. Po silnici se velmi čile plazí maličká zmije. Pozorujeme ji oba. Hádek se dostává k obrubníku chodníčku a chce vylézt nahoru, ale nedaří se mu to. Dosáhne hlavičkou k hraně kamene a spadne zpět na silnici. Pán je zřejmě také milovník přírody - oba se shodneme na tom, že by bylo špatné, kdyby zmiji přejelo auto. Jak ji dostat do trávy přes chodník? Nabrat klacíkem. Ale ouha, on tu nikde žádný vhodný k tomuto účelu není. A najednou dostávám nápad. Mám s sebou štětce a barvičky, a právě štětce by mohly posloužit k přenesení hádka do bezpečí.
A tak se stalo. Vzali jsme štětce a proti sobě opatrně podebrali zmijušku asi uprostřed, tak, aby nevyklouzla. Zvedli jsme ji, hádek zvedal hlavičku i ocas, ale násady štětců byly dost dlouhé, takže nehrozilo nebezpečí, že by nás kousl. Podařilo se nám ho přenést a hodit do trávy. Měli jsme oba ze svého činu radost.... Zachránili jsme možná malého tvorečka před koly auta...
Rozloučila jsem se s turistou, on měl naplánovaný kromě Lovoše ještě Boreč, a tak přidal do kroku, zatímco já jsem šla pomaloučku a radovala se ze svého setkání s maličkou zmijí. České středohoří je rájem přírodovědců.
A na Lovoš se ještě vrátíme....
Vesuvanko, já tě vlastně nikdy nepotkal, ale s tou žížalkou si tě umím představit. Tvé články a verše mi toho prozadily dost. T
Oldjerry -
díky za přečtení, milá slovíčka i tip... pro mě to byl fantastický zážitek - moje první setkání se zmijí :-)))
Jerry_Shit
10. 11. 2005
Jerry_Shit - děkuji za milé zastavení, souznění a tip. Středohoří je jedinečné, přírodní skvost střední Evropy :-)))
Vlastina1971
16. 10. 2005
Vlastina1971
moc jsi mě potěšila svojí návštěvou i milou kritikou.... pokud mám pevnou zem pod nohama, tak mi výšky nevadí.... nemohu ale lézt například po štaflích, žebřících, nepřejdu úzkou lávku přes potok, když není čeho se držet rukama.... I já Tě zdravím a přeji krásné dny
kouzelná_květinka
04. 10. 2004
Cannisha
díky za přečtení, tip a informaci. To je zajímavé. Já jsem se moc málokdy setkala se zmijí (celkem 3x).
Kouzelná_květinka
díky za přečtení i tip. Jsem moc ráda
z toho sálá pohoda, takové uklidnění po tom, co jsem před chvilkou četl od Noe1. t**
to je ale krásný a milý příběh... takové dětské snění... není nic krásnějšího, než se na svět dívat dětskýma očima a radovat se z maličkostí :-)
Vesuvanka -Jezdíš na výlety sama?
Já jsem zmiji ještě v přírodě nepotkala, ale asi bych se jí bála a radši šla od ní dál.
Vyprávění se mi líbilo, hezky vše popisuješ a dávám TIP
andromeda
díky za milé zastavení a tip.
Teď na výlety sama nejezdím, ale dříve, než jsem potkala Poutníky Českého středohoří, jsem jezdila sama. S mapou v ruce, s touhou po poznání a třeba i dobrodružství. Miluji objevování nových přírodních koutů... zatímco po městech, zejména větších, chodím s pocity úzkosti
dadík - jsem ráda, že se Ti líbila, díky za návštěvu a tip
Vampireo - díky za návštěvu a tip
Cesta stoupá mezi domky se zahrádkami poměrně dost prudce a doslova se "táhne".
mezi těmi zahrádkami jsme v létě trochu bloudili.. :-)
*
Cesta stoupá mezi domky se zahrádkami poměrně dost prudce a doslova se "táhne".
"To mi nesmí uniknout" si to přečíst.
Moc krásné.
T***
Fouckault
díky za přečtení a tip.... Já chodím na Lovoš jedině po zelené, jinak je to pěkné bludiště, také jsem to zkusila si "nadeběhnout", když jsem se vracela na nádraží a málem mi ujel vlak....
KayTee
díky za milé zastavení, tip i klub
MilanH
Těší mě, že se Ti líbí, díky za kritiku a tip
JARUB
Jsem ráda, že se Ti líbí, díky za přečtení a tip
jéé...to je hezounký...zmijuška...já bych se vážně bála, ale ty jsi odvážná holka a zmijuška je v bezpečí..:-)
tip!
Craerassy
díky moc - pro mě to byl úžasný zážitek - takové vzácné setkání na úpatí Lovoše a měla jsem velkou radost, že se nám podařilo zmijušku přemístit do bezpečí.... a díky za tip
Krásný příběh a já měla tu čest ho nejen číst, ale i slyšet osobně, díky a tip...
Eili -
ona byla maličká a hezká a tak si tu zdrobnělinu zasloužila,... díky moc i za tip
Červánky - díky moc za milá slova a tip