Setkání na cestě

Hodně jsi znamenal od první chvíle,

kdy jsem Tě potkala na svojí cestě.

Šli jsme kus spolu,

hodně si dali, něco možná vzali.

Vteřinu se naše duše milovaly.

Však nastal čas se rozejít,

každý sám svou cestou jít,

nové věci okusit.

Odcházíš, mně zůstávají

pocity, vzpomínky

jak drahé kamínky,

které pečlivě sbírám a ukládám

do pokladnice svého srdce a své duše.

Není proč brečet.

Možná jednou se sejdeme,

do očí si pohlédneme.

A když se setkáme,

ruku si podáme-

radost si zas dáme.

Odcházíš- však můj duch

zůstává s Tebou

a Tvůj zase se mnou.

Tak jako já-nepřestávej snít

a hlavně- žít!