Korunovace čuráka

Zasypala jsi mne svýma očima

obkroužila jako disk kolem mých uší

vesmírné zvuky proklaté nepoznatelnosti,

ulila jsi mě na piadestal,

zalila vodou a nechala uschnout,

jsem se musel třást tak třást

i žhát a svádět svůj dech

po kolech a po kolech

padal do spirituální (prizma) spirály

a ona si mě držela

připoutána jako ty netečně bezděčné zvuky disku

jak krouží v půlkruzích

ač v kruzích

má spirála je vysvětlením paradoxů,

zda mi patří?

to by nebylo osvobození.

Už nemáš jméno,

vykradl jsem ho a teď se třepotá

na prádelní šňůře dosud vlhké vysychá chladne na větru,

který ho rozhání a vyhání ho ještě dále od tvé kebule.

Ty jsi interpunkce. Tak se nediv.

Strhala jsi mě do touhy,

nahý vlahý jasný nejasný poblblý.

Pokud bych mohl vymyslet nový sport,

fotbal by se hrál jen klenbou nožní,

aby se mohlo jezdit víc po zadku

a víc to bolelo.

Agresor je ten co dá první radu.

Ten druhý jen vyjadřuje svůj postoj.

Chtěl bych být lesba, fakt strašně moc,

ale holka ne,

až se zabiju

a já se zabiju,

tak se na mě naštvete.

Ale moje hry hrát nebudete!