Dýchat…

Čtyři knoty

na svícnu

věčného šeroběhu

uhasit.

Svůj nový barvosvit

do větru

rozfoukat.

Potom jen

vdechovat

jeho věty

bez nebezpečí

dalších lidských vin.

 

Poznávat… 

Teplotě těla

svěřovat

důvěrné myšlenky

znát

jeho doteky

milovat

své druhé já

poznávat…

 

Vnímat… 

S příchutí

přezrálých jeřabin

prozradit

pouličním lucernám

svůj záměr

léčivý odvar

uvařit

z prastarých recepisů

posvátných varců vín.

 

 

 

 

Dotýkat se..

 

duše…

                     

… větru

 

Kapek…

                     

… vody

 

Něhy…

                    

…těla

 

Vůně…

                   

…kůry

a zvídavostí dítěte

z dutin starých stromů

neznámým hlasům

naslouchat.

Poslepu ruce podávat.

Nabízet …

hebkost života.

 

 

 

 

Učit se..

 

Nejzákladnější barvy

spící kolem nás

hrají si

s dětmi

šachovou partii.

Učí je

odstíny

rozeznávat.

Spoutat

mylné představy,

že prý jen černou a bílou

do života

vystačí…

 

Dávat…

 

…Vůni

čerstvě spadaného

listí

rozfoukat.

Větrem odeslat

na adresu

neznámého dobroděje

do města

oslích uší

staletých knih

na zašlém pergamenu

připsat

vzkaz:

„Ty si ji…

…zasloužíš“.

 

 

Smát se… 

Tmou projít

sám

 a bez tváře,

bez očí

světla uvidět.

Teplem

vlnové délky

na tváři úsměv

přivítat.

Ledová vločka

do noci

zazáří…

 

Očekávat…

Pod střechou

pro střepy

muset se

od sžíravých myšlenek

odpoutat.

Na rány z okolí

nečekat.

Na jizvy minulé

zapomenout.

Těšit se…

 

 

Nebát se…

Do křehkosti

neúmyslně zapadat.

Bosou nohou

otisknout

duši v písku.

Nebát se

žárem srdce

bez ustání

se za pomoci

větru,

vody,

deště

rozpadat.

….

Pomalu

dýchat

s láskou k Zemi

…v zemi….

---