Vzdorná po furmansku

...někde člověk musí šátrat, hrát slepá bábo kam tě vedu (ne že by mě to nebavilo.... ne že bych tak nepsala :-). Někde je autor až na samém dně a smysl v břiše jak velryba Jonáše... U tebe ne. Tady ten dlooouuuhý výdech a jakmile člověk začne polykat sliny (někdy u tebe více sliním , neřknu- li slintám.. :-)).- nit se mu přetrhne a musí znova... Tebe nemusim hledat. Ty tu jsi úplně celá a obnažená. Možná právě proto občas nejsi vidět (člověk musí trochu od tvého obrazu odstoupit... :-) ***

zacinkam ti k tmu spechu rolnickama...ted je nosim ve vlasech:*)))))))))a s nimi musle a kaminky...nejak me ovladla zem:*)))))

Naplň ty verše kouzlem jako dřív... Takhle převažuje z básně pouze pocit z televizního efektu, kdy kamera zabírá televizi a v televizi je vidět televize, televize, televize a úplně malá, prázdná televize. Jsem drzej, vím, ale takový bývám jen u těch, které mám moc rád a nechci, aby mi utíkali...

vraťte mládí ....... kdyby se uběhali, mládí už nedohoní a zpátky nepřivedou.... TIP

líbilo ... moc *

vrátit mládí, tvář ...ztěží ... ale staří mladí ...krásní ... věřím ***

pro všechny další případné čtenáře: zejtra se poženou koníci někam úplně jinam, to jen chvilku je tak zbrkle ženu za nesmyslem. Vždyť vím. Říká se přece: "moudré stáří". chachacha

hrbole, jak to děláš? to jsi nějak obešel systém?

*

Rozumím tomu dobře, výstižné - T

.........t ...:))