Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProč jednou nemůžu sníst višně v čokoládě normálně….
Výběr: drfaust
08. 02. 2005
9
0
2655
Autor
rabako
Do višňových bonbónů
vlévám omrzlé rty
Kusy čokolády
jsou nalepeny prozatím
na oknech pokoje
Povařeným sněhem pak
– je to už rituál –
stírám mastné fleky
tu rádoby originální vitráž…
V zalepené ruce
vidím onu peckovici
v malé louži
jak se topí a lapá po dechu
Nabízím jí tedy
zuby, jazyk, polk…
nutí mě vzít si i její matku
sestru, tchýni
Tak v sněhovém opojení
oddávám se sladkému snu
Jím višně bez přílohy
a okna zdobím ulepenými prsty...
podle mě je poslední sloka asi nejlepší...nelíbí se mi různý vycpávky a občas se mi zdá, že je tam snaha narvat něco hezkýho, obraznýho, popř. nějaký spojení, co nejni zrovna obvyklý, nějakou metaforu, aby to pěkně vyznělo a přitom to tam moc nesedí :o)
Don´t_worry
08. 02. 2005Nicollette
08. 02. 2005
super! *
moc tě zdravím B... co patofyziologie? co biochemie? atd:)))
líbí