Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro sebe
Výběr: Print
22. 02. 2005
13
0
2504
Autor
Aleya
Až noc se vpije do zátoky černou tuší
napíšu své jméno na sklo okenní tabulky
v kolumbáriu
vydechnu páru a budu si přát
aby to byl kouř
a namodralé šero
zimního odpoledne mi
bezbrannost lidských bytostí
nepřivolá
Zmizím mezi šeptajícími olšemi
na druhém břehu
v louce konečné
tisíce mrtvých včel
ulepených od medu
Vytáhla jsem si ze srdce žihadla to pro mne
zemřely usmívám se;
rozřízla jsem si ústa o okraj známého světa.
napíšu své jméno na sklo okenní tabulky
v kolumbáriu
T
pro tenhle zlom nejvíc.
a též pro konec:
tisíce mrtvých včel
ulepených od medu
Vytáhla jsem si ze srdce žihadla to pro mne
zemřely usmívám se;
rozřízla jsem si ústa o okraj známého světa.
velmi
avi
Don´t_worry
27. 02. 2005
takový dost drastický sebemilování ... ale jak se říká - proti gustu ... :-)*
jan(ek): Já tuším že opravdu tuší, a stejně to tuší i Pravidla JČ, ale jsem vždy otevřena diskuzi ;).
Jinak všem moc děkuju, že mě máte rádi za to, že se mám ráda :).