Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDveře
22. 11. 2000
14
0
5017
Autor
Sarken
Bělostné průčelí, ve stínu
kované mříže
vzdávám se, nehraju hrdinu
nechte si kříže
kdo vám stojí o náhražky?
Dejte mi křídla, rozlet vážky
prostřu je pod vaše snění
první krok
tělem trpce vzlyká
otlučená klika.
Podkovou pro štěstí do čela
vyryla vrásky
teď žije jen aby brečela
prohrané (vyhrané) sázky
buší na dveře z ocele
zaklepu, optám se nesměle
jsme tady správně?
svět je jedna velká půjčovna křídel
jenže křídla jsou
stále ještě
nedostatkovým zbožím
:-))
Tojuariojaca sohi ecaja: banlatade soca. Damimica muhi. Ramihi ecayumelgevaka.
Lyrýk: nepoznáš snad metafóru? kromě toho, je to ségra, a já už jí dlouho neudělal radost... ;-))
jedna z mála, kterou si vytisknu a budu se jí těšit o večerech u krbu...
krásná.. kéž bych mohl dát dva tipy .)
Děkuju Ti... umění slova svázat do veršů a přitom jim dát volnost...
Je to rozhodně moc dobré, na tip určitě, ale dokonalé jen v Merleho mysli ._))
Tedy na prvotní otázku kam mi v hlavě okamžítě zaznělo DO PRDELE, ale pak jsem se zasnil v Tvých řádcích a o trudomyslnosti už nebyla ani řeč...;o)
jo moc se mi libi, posledni verse
zaklepu, optám se nesměle
jsme tady správně?
tam je podstata