Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKam řvát
Výběr: Kid_A, Print, Bagg, olll
14. 03. 2005
15
0
4517
Autor
zuzuzu
to je jen aritmetika
přeskočit o postel níž
agonie hluboká agonie alkoholu v ní se řezat
trapně se smočit ve vlastní krvi nechat ji stékat a větrat
v poryvech zvedajících se chloupků ji užít
patrová postel v níž bych se chtěl posrat
a nabalit si prostěradlo kolem hlavy
byl bych múzou s velkou hlavou
namazanou freskou touhy
řezat hloub chtěl bych do masa vytéct
mám pokušení být hluboko ve svých ponorech
ušlapat sen jen plynout ve skutečném krvesmilnění
potkávat bezuzdé lidi stejně jako já když se chovám
choval bych svoje zmačkané prostěradlo a občas na něj uchcával
líbal bych ho
a divocí lidé by zdravili a říkali ťuťu-ňuňu
opravdoví přátelé by si bodali nože zezadu do hlavy se mnou
a kadili z mostu nad železnicí současně
do vagónů s uhlím a posílaly polibky
kachnám nebo labutím které přelétaly nad hlavou když jsem šel blízko tvého domu
a nevysraly se na mě
obloha bez hvězd svírá vzkaz
je to dotaz
přeskočit o postel níž
agonie hluboká agonie alkoholu v ní se řezat
trapně se smočit ve vlastní krvi nechat ji stékat a větrat
v poryvech zvedajících se chloupků ji užít
patrová postel v níž bych se chtěl posrat
a nabalit si prostěradlo kolem hlavy
byl bych múzou s velkou hlavou
namazanou freskou touhy
řezat hloub chtěl bych do masa vytéct
mám pokušení být hluboko ve svých ponorech
ušlapat sen jen plynout ve skutečném krvesmilnění
potkávat bezuzdé lidi stejně jako já když se chovám
choval bych svoje zmačkané prostěradlo a občas na něj uchcával
líbal bych ho
a divocí lidé by zdravili a říkali ťuťu-ňuňu
opravdoví přátelé by si bodali nože zezadu do hlavy se mnou
a kadili z mostu nad železnicí současně
do vagónů s uhlím a posílaly polibky
kachnám nebo labutím které přelétaly nad hlavou když jsem šel blízko tvého domu
a nevysraly se na mě
obloha bez hvězd svírá vzkaz
je to dotaz
bez poslednich dvou radku, co mi tam trochu hapruje, prestoze ti do toho nerypu, je to jako vzdy a zase se budu opakovat a tak radsi uz nic, proste radsi tak němě, ale velkolepě pssst* (a pritom to vsecko strasne nalehave krici)
Rozpaky, úžas... o čem básnit, o čem se básní a jak, hranice etiky, estetiky, vkusu... (ne morálky) jsou, nejsou...Ale jak vidět i takové verše mají čtenáře a obdivovatele. I Bukovský by se zde možná trochu červenal.
Jo, Jirousovi by tu taky asi trochu ztuhnul usmev.. Nejsem zastance hranic etiky, vkusu a urcovani, o cem psat a o cem ne, ale tohle neni zrovna muj oblibeny proud..
opravdoví přátelé by si bodaly nože zezadu do hlavy se mnou
nemas tam chybu?
Sn_vojáček
20. 03. 2005
sdílení těhle vizí s někým je největší živočišná síla co znám...nikdo a nic na to nemá...
***
Ehm, je taková nevábně vonící... čili páchnoucí...
Nicméně dobrá... čili se mi zamlouvá.
Takže hvězdička
cup_of_tea
15. 03. 2005pozorovatel
15. 03. 2005
řezat hloub chtěl bych do masa vytéct
mám pokušení být hluboko ve svých ponorech
ušlapat sen jen plynout ve skutečném krvesmilnění
...jo*
člověk si říká, že ho to nevýslovně sere a pak ten závěr je tolik výmluvnej, že si to přestane myslet - nevím, ale - moc si odsud neodnáším .. :-)