Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevyslanec
Výběr: Jinovata, Fouckault
11. 04. 2005
8
3
809
Autor
gr_4you
Muž co měl brýle zarostlé do čela
nevoněl a seděl ve vlaku metra na trase C
Ve směru nádraží Holešovice byly rysy jeho tváře hranaté
a skřípaly o sklo
ale byl nedůležitý
cizinci mluvili japonsky a nevšímali si
a vzadu v rohu dřepěl čert a mluvil podivnou řečí sám se sebou
prskal a pravil
vošukám vaše dcery
vošukám vaše dcery
a reagoval na každou moji
myšlenku
ale ještě se mi nepodíval do očí
a pak jsem vystoupil a on udělal na podlaze vlaku znamení
prošel sklem zavřených dveří a šel za mnou
a hrabal se v koši
a kopíroval moje kroky
a ještě stále to mohl být bezdomovec
ale když jsem ho ucítil za zády
a on se ďábelsky rozchechtal
věděl jsem že je to vyslanec
Ujel jsem
A jednou někdo bušil na dveře mé milé
škrábal a věděl že ona v hrůze a strachu se choulí doma
ale nepromuluvil
neboť to by učinil člověk
tedy jenom sýpal a bušil
(a vzpomínám si
jak jsem s ní v noci krmil labutě na břehu
a jak starobylé kamenné stěny hovořily
starobylými hlasy z útrob
a jak řeka ve tmě se leskla
a odrážela měsíc neznámé planety)
A jednou se rozezvonil před půlnocí telefon
v novém podnájmu ve starém domě v Nuslích
nedaleko pankrácké věznice
a bylo hrobové ticho
zvedl jsem sluchátko...
...ale byl to můj otec
ze čpavkem provoněného Litvínova
plného černých neomítnutých cihlových domů
sobota, 9. srpna 2003
nevoněl a seděl ve vlaku metra na trase C
Ve směru nádraží Holešovice byly rysy jeho tváře hranaté
a skřípaly o sklo
ale byl nedůležitý
cizinci mluvili japonsky a nevšímali si
a vzadu v rohu dřepěl čert a mluvil podivnou řečí sám se sebou
prskal a pravil
vošukám vaše dcery
vošukám vaše dcery
a reagoval na každou moji
myšlenku
ale ještě se mi nepodíval do očí
a pak jsem vystoupil a on udělal na podlaze vlaku znamení
prošel sklem zavřených dveří a šel za mnou
a hrabal se v koši
a kopíroval moje kroky
a ještě stále to mohl být bezdomovec
ale když jsem ho ucítil za zády
a on se ďábelsky rozchechtal
věděl jsem že je to vyslanec
Ujel jsem
A jednou někdo bušil na dveře mé milé
škrábal a věděl že ona v hrůze a strachu se choulí doma
ale nepromuluvil
neboť to by učinil člověk
tedy jenom sýpal a bušil
(a vzpomínám si
jak jsem s ní v noci krmil labutě na břehu
a jak starobylé kamenné stěny hovořily
starobylými hlasy z útrob
a jak řeka ve tmě se leskla
a odrážela měsíc neznámé planety)
A jednou se rozezvonil před půlnocí telefon
v novém podnájmu ve starém domě v Nuslích
nedaleko pankrácké věznice
a bylo hrobové ticho
zvedl jsem sluchátko...
...ale byl to můj otec
ze čpavkem provoněného Litvínova
plného černých neomítnutých cihlových domů
sobota, 9. srpna 2003
3 názory
Mala_Princezna
23. 10. 2005
Doufám že se nebudeš zlobit fouckaulte, ale mě to nedá a pošlu ještě jedno avi, protože mi to přijde prostě zajímavé. Respektive tato báseň a pak těch asi 5 co všechny vyšly dnes. Jinak, pokud jsem si všiml, autor vydával samé rozverné srandičky (i když jsem četl jen pár z nich).
ale když jsem ho ucítil za zády
a on se ďábelsky rozchechtal
věděl jsem že je to vyslanec
Ujel jsem
*** no to mě skutečně pobavilo.. dík :-)*
kouzelná_květinka
12. 04. 2005
za chvilku z toho tu bude nejdiskutovanější dílo, tak toho nech .....:)) Musíš mít poslední slovo, co?
šťávu? možná záleží na přednesu, každopádně pro mně to má štávy jak z pěti pomerančů
šťávu? možná záleží na přednesu, každopádně pro mně to má štávy jak z pěti pomerančů
pomišťáva pro tebe jo, taky´s to napsal
já čekám, že mě vmáčkneš do židle
a tady prostě ne
no, ok, ale Sííííííííííííííííípalo, OK? Text super!!!! krásněš namíchanej koktejl mystična a rešality, ze Žižkova tlesk!!!!!!ALE S ÍÍÍ PAL, PROSIM!!!
TYYYYYYYYYP.