Chci na procházku!

Toho odpoledne rtuť teploměru vyšplhala na neuvěřitelných 36ºC. Na obloze ani mráček, všude vonělo seno a mouchy se líně poflakovaly po zdi. To vedro je zmohlo víc než nás. Leželi jsme s poldou v posteli a koukali jsme do stropu. Jen tak jsme prostě leželi a přemýšleli každý o svých problémech. Uvažovala jsem, jak ho přesvědčím, aby mi koupil kredit. Stačí jednoduchá věc – roztáhnu nohy a mám ho v hrsti. Jenže na to jsem moc líná, to radši nebudu psát a volat, než abych hejbla zadkem. V tom vedru se to ani nedá a přemáhat se teda rozhodně nehodlám. Jebat na to, nějak bude. Vždycky jsem si nějak poradila, tak proč bych neměla zrovna teď? Říká se, že chlapi jsou svině, ale ženské ještě větší. A mají pravdu. Charles Bukowski to skvěle vychytal ve svém citátu: „Spoustu dobrých chlapů vyhnaly ženské pod most.“ No, né že bych plánovala vykopat poldu až pod most, ale žádné zázraky ode mě čekat rozhodně nemůže. Jsem prostě jen obyčejná ženská a jako každá slyším na slovo PRACHY. Když chlap zamává ženské pod nosem prachama, má ji . Je to něco jako droga, řekni závislákovi, že máš pro něj dávku heroinu, a je ochoten ti pro něj i vylízat prdel (myšleno doslova).

Právě mi nad hlavou prolítla jedna z těch už napůl usmažených much, stačil jeden chvat a bylo by po ní. Má mrcha štěstí! Všechny mají štěstí, celý den se jen flákaj, válí se v hovnech, lítaj si, kde chtěj, nechodí do práce, neplatí daně, nevraždí se navzájem, jen žerou a rozmnožujou se. Maj to dobře vymyšlený. Podívala jsem se do okna a zmocnila se mě chuť někam vyrazit, nebo si aspoň někam zajít na procházku. Aniž bych otočila hlavu nazpět, řekla jsem zasněně:

„Chci na procházku.“

Polda stále čuměl do stropu a suše odpověděl:

„Chci vykouřit.“

Nevěnovala jsem mu pozornost, koukala jsem pořád do okna a žadonila:

„Chci na procházku.“

„Chci vykouřit.“

„Já chci na procházku!“

„Já chci vykouřit!“

(Stále jsme každý koukali jinam, já do okna, on do stropu).

„A já chci na procházku!“

„A já chci vykouřit!“

„Ale JÁ CHCI NA PROCHÁZKU!!!!!“

„Tak mi ho vykuř a půjdem na procházku.“

„Trhni si!“

Otočila jsem se na bok a pomalu jsem usínala. Miliony zpocených lidí se právě procházely, další miliony se potily u soulože.