Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFuck me if you can
Autor
45rpm
Miloš si sundal triko. Nasbíral do něj rodinku hříbů. Raneček hodil přes rameno. "To je den," vydechl. Dlaní setřel pot z břicha. Za stromy viděl sehnutou postavu. Chtěl se jí vyhnout, ale ona si ho všimla a šla přímo k němu.
"Ahoj," pozdravila ho starší žena.
Miloš se usmál. "Nazdar."
"Nechceš si zašukat?" zeptrala se a zrakem hladila jeho nahé břicho.
Miloš si nadhodil raneček. "Ani ne," řekl. "Nejsi žádný terno, co si budem nalhávat." Zašklebil se na ni a dlaní setřel pot z břicha.
Žena nic neřekla a srazila Miloše přímým direktem na nos. Položila ho na záda. Ruce svázala ke stromu. Miloš se vzpamatoval, když mu sundavala kalhoty. Díval se na její dlouhý jazyk blížící se po stehni ke koulím. Zvrátil hlavu. Počítal větve a nebyl vzrušený. Vzpomněl si na Radima. Neuvěří, že ho chtěla v lese znásilnit....
Podíval se zpátky na ještěrčí jazyk. "Chcete mě znásilnit," řekl.
Žena se ušklíbla. "Nebude to bolet."
"Nepochybuju," zamyslel se. "Počkejte chvíli." Žena se posadila a ruce opřela o kolena.
Miloš si ji prohlížel. "Pěkný prsa."
"Díky."
"Přemýšlím," řekl."
Žena se prohnula v zádech. Předklonila se.
"Dáte mi na to potvrzení?"
Usmála se. "Jasně," řekla. "Omráčen a divoce znásilněn."
"Divoce," zopakoval šeptem. "Rozvaž mě."