Mimózní zápis ze dne 1. 6. 2005

No a tak, syn se tvářil uraženě

že nedostal pišingry ke dni dětí

byla jsem hastroš

v elegantních šatech a teplákové bundě

a ještě ty igelitky, s papáním a sazenicemi

rajčat a pivoněk, prej skoro bezdomovec

šeptala ředitelka, jó, bezdomovec? takhle na mě?

a to ještě nevíš, že dneska odpoledne

máš službu se mnou, budeš se muset červenat

a stydět, jo, pane, za jiné, to se to stydí

splihlá, a ty barvy na těle a na vlasech

vyšísované a vybledlé, cezené nudle

a večer před domem

přešlapuje slečna mého syna

co se s ní rozešel

před víc než rokem, táhnu své splihlé vlasy

kruhy pod očima, zmrzlé srdce, bosé nohy

v rozdrbaných sandálech

do hospody na rohu, cuká mi obočí

jsem laskavá, nalívám se pivem

až se mi vole nadouvá

jak pelikánům

těm krásným ptákům

těm velkým ptákům

no jo, a zase bude pátek