ve dnech mýho mládí

ve dnech mýho mládí
mi kromě toho že nemám předbíhat lokomotivy a jíst bobule
řekli co to znamená bejt muž
řekli mi že až se o něco budu snažit a budu v to věřit že bych se měl
připravit na to, že se mi všechno zbortí, řekli mi, že nic nemá trvalé hodnoty
dokonce ani hodnoty samotné
neřekli ale že ty hodnoty můžou být klepající se nahá dívka v teple, že to může
být i o přátelství determinovaném genově danou rivalitou
že může být v knihách na polici, popadaných do postelí a okolo nich a na skříně
a do jejich prosklených částí
neřekli že nemá cenu trávit roky na barrandově a v radlicích, že nemá cenu honit se
za blonďatým božstvem
neřekli že ta ulice kde parkuje velký bílý transit jménem sítko
je prokletá že alej u školy do které budu chodit falešná a že tvůj klín
také
a potom mne nechali jít a já šel než jsem se rozeběhl zakopl a spadl do tohoto,
přejedený bobulí
do světa kde mizejí dívky z vyhřátých míst, padají knihy a hroutí se hodnoty,
do světa s prokletými místy a falešnými stromy
do světa který ovládnou slepí a naučí tramvaje mluvit.

---