Vemte mě pod deštník,

srdce si osuším na ohni

a v noci je mi zima.

Vemte mě pod deštník.

Je mi snad sedmdesát let

a mezi prsty prorůstá mi hlína,

často nemůžu spát

a sny už jsem vyprala v pračce –

na čtyřicet –

Vemte mě pod deštník,

neumím plavat mezi podlahami

a skrz děravou podšívku,

propadly mi slzy do kabátu.

Vemte mě pod deštník,

tak vemte mě

pod

deštník!