Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRostu z krajin za skříní
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
až ve třiceti
vykašlu se na práci a na lavičce
budu si ve větru číst
letopisy narnie
poprvé..podruhé..potřetí..
(…a pak že prý kašlu na děti..)
manželka mě zabije
dokud mi dospělost písek z hodin nepije…
..smím si snad listovat v pohádkách
a ješte můžu ve snech vídat
Bílou Čarodejnici na saních tažených ledními medvědy
ve skořápkách
sněžných havranů
dožívá se konců poslední rozklovaná ryba
pověz svým očí o čem nevědí,
o tom co jim uniklo pod rouškou vánice
pošeptej jim kdo chodí sám v ruinách
Cair Paravel
v noci, jsou skrze okna vidět svíce
co hoří navždy,tam kde tma zaprášených pokojů je
černá jako urna,
tam kam chodí toužit dávná královna po chlapci
jenž by hrad přestavěl
ta vysoká slečna v džínách a černém svetru
ta tmavovláská s elektrickou kytarou
poslední hradní paní s dvojcí irských setrů
studí v duší místo po lvu se zvídavou
dvojcí očí
schovaných v mohutné hřívě jako ptáčata v seně
z-a-n-í-c-e-n-ě
vysvětli svému svědomí že malá Lucinka
zůstala v kraji za skříňí zcela sama
vím, že z podledí vykvete jabloň
bude-li aspoň chvilku milována
v uličkách studené prahy sedává
starý stříbrný lev
a vzpomíná, jak modře zmírala dálava
nad Narnií.
víno a zpěv
tuší moje srdce a tiše si závidí.
že oněmím, že mi nenalijí
bojím se a mám nervózní třes
pokud od čaje nevidím