Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak
14. 11. 2005
6
2
2139
Autor
Aiscis
Poslouchám tě v bezpočtu minulostí a přítomností,
a nechci věřit tomu, že mě nutíš odejít.
Říkáš to jako všechno s nehranou všedností,
a já začínám už vážně trochu chtít.
Tak sbohem, ne tím co ho Nietze zabil,
ale tím co ti řekl, abys odešla už navždy,
tím co mi tě navždy v temnotě skryl,
ten co schoval nám k pozorování hvězdy.
2 názory
V těch čárkách je dost chaos. Připadá mi, že minimálně dvě by se hodily v první sloce a v té druhé jich je zase až přespříliš.
Když ale pominu čárky...je to dobré...dost dobré...líbí se mi to. Je to můj vkus...takže tip.
jo, s těma čárkama má rytíř pravdu...a s tim, že je to dobré, to má sakra recht!
Tvá věrná:)
díky všem, ty čárky byly trochu úlet jsou už pryč, snad :-)
K_Anče: Posílám pusu, pro nejvěrnější fanynku:-))
Jseš fanyka tak si to můžeš rozhodnout sama, klidně se mej:-)))
Čisté fanynky jsou nejlepší:-)
..tak přemejšlim, kam mě nikdo dlouho nelíbnul - ale poslals jenom jednu...asi si ji prsknu na koleno, páč ho mám rozšvihaný z víkendový alkoholický smrště
Oki tak ať tě přestane bolet ti přeju a posílám obvzláště hřejivou:-) Jo jdu spát tak brou:-)