Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProč pořád honím bycha pozdě?!
21. 12. 2005
10
0
2960
Autor
malykuba01
Ne, je to vážně na pytel.
Vždycky vím, co jsem říci chtěl…
…jenže až když ti koukám na lopatky
a co jsem kvákl, nelze už vzít zpátky...
… co měl jsem ti i jakým tónem říkat
vím, až když nad kaluží mlíka
(pohotově až nad míru)
vylejvám srdce papíru…
MaryAgness
21. 12. 2005
Neplatí to jen o milostných vztazích, myslím, že se tomu říká mezi moderátory něco jako "syndrom šatny", tedy až v šatně po vystoupení člověka napadají ty nejvtipnější, nehlubší repliky, poznámky, reakce, otázky, špílce, gesta, grimasy, tóny. Kousavé jak od G.B.Shawa, pohotové jak od filmové ženy z lidu, vypointované jak nejlepší anekdoty atd. Ale právě proto existuje nesčetně lidových rčení a průpovídek na tohle téma - tys použil "rozlité mléko" a "bycha honil" a s ním kluše pár koní, kterým nedostaneš vyřčené zpátky do úst, kdyby ty muziky nebyly, že jsem si radši nevrazil pár facek a další.Ale pozor! Jsou i lásky na druhý pohled (o nich nikdo nepíše), druhá šance (kterou většinou nedostaneš), opravný pokus (jen ve sportu), protivítr (kdo je v Čechách námořníkem?), zpětný chod a zpátečka.
Rozumím té bolesti, zkuste se zeptat jakéhokoli chlapa, jestli radši kouká holce na lopatky nebo zepředu (také do úrovně lopatek). Možná bych zkusil začínat každý rozhovor s milovanou takto:
Všechno, co ti teď řeknu, bude špatně. Až se otočíš a odejdeš, do pár hodin ti doručím (radši písemně, protože další rozhovor by byl zase špatně), co jsem ti vlastně povídal. Jsem totiž básník papírově pohotový, vtipný, inteligentní a nesmírně zábavný. Byť zrovna teď v protisvětle vypadám jako idiot.
Tip