Pohádkové probuzení

Po snech, které nebolí, bývá o to krutější ráno... *t*

omluva se přijímá, ale jen ze staré známosti ;)

naikele - díky :-))) jeden z mých největších snů dokonce už dvakrát ožil, když jsem spala

Je to milé.

_nemo_: vždyť já vím... tuleň: děkuju, moc si toho vážím a za to přemýšlení se omlouvám :o))) jsem ráda, že nejsem sama, kdo by občas rád utekl o pár let zpátky :o))

to je dobře, že jsi se neublánila, protože občas si to člověk musí přečíst, aby se ujistil, že není sám kdo si to uvědomuje =o)

ty nám fakt rosteš, má to skvělou atmosféru, jen mám pocit, že mě to nějak nutí se zamyslet, a to je proti zájmům mé lenosti... t*

je k ní nádherný prolog... nádherná myšlenka....tolik se jí dětská mysl zabývá....až náhle procitne a zjistí, že už je dávno dospělá a že před světem se neschová....leda ... v nejvyšších korunách stromů...

tak teĎ by mohlo přijít to dílo:)

jaza: myslím, že není vždy potřeba vyjadřovat se mnoha slovy..pro mě je to víc než jasné i tak :o) elfka_Sea: prostě jsem se neubránila :o)

ano, také to tak cítím*

Krásný. Je to tak. Až na to, že sny bolí taky.... *

Je moc hezká, i prolog .... je to tak, bohužel, a čím je člověk starší, tím raději se vrací do dětství.... TIP