Štěstí

Ok, protiklad kvantity a kvality je vždy působivý, akorát si nejsem jistý, jestli jde použít vždy... Ale to není důležité, citát se vyvedl, takže tip...

Ne uplne, presneji: cim castejsi je zloba ve spolecnosti, tim mene je nastvany kazdy jedinec v ni.

Dobře, tak zaměň slovo dav za slovo společnost...

Dav neni spolecnost, Kamile.

Mám dotaz: Chceš říct, že čím větší je zloba davu, tím méně je naštvaný každý jedinec v něm?

no vzdyt to netvrdim ani ja:)) kazdopadne to prvni tvrzeni je dost nejednoznacny a stesti je tak abstraktni a tezko urcitelenej pojem, ze se da dost spekulativne odhadnout jeho mnozství ve spolecnosti, at je to mysleno jakkoliv. no, to je jedno ale uz to asi chapu:D

Nehlede na to, ze ten axiom netvrdi nic o konstantnosti mnozstvi nejakeho jevu jak v case tak v abundanci populace.

To neni nutne, mohlo si tyto statky usurpovat jen par lidi natolik, ze se jich k oracum prilis nedostalo.

ja tomu ted ale teda vubec nerozumim.)) takze napriklad driv, kdyz jsme jeste vsichni orali na polich a bylo nas malo, byli jsme rozhodne kvantitativne i kvalitativne chytrejsi, a predevsim stastnejsi?.)))

Mozna lepsi, ale kravina.

Znám lepší. Množství inteligence ve světě je konstantní, lidí přibývá

Yep.

ach ouvej. stoji to za publikovani?

Dej mi to !*!

i bez prologu... *

myslim ze ked mas niekoho rad a jeho stastie nestoji tvojmu v ceste, tak sa to moze stat:)))

kukám kukám..*

nikomu nepřeju štěstí -všechno si ho nechávám pro sebe .. Tvůj přístup neni tak okatě sobeckej .. ;-)

to je dobrý citát...:-)))

Tak se mi zda, ze jsem nezadal avizo...

Aha. Ten patvar mi prisel povedomy, ale nejak mi to nesedelo do kontextu. ;]

trága neboli tragédie (bys moh vědět, ne?!? :-)

Vyznam slova "trága" mi neni znam...

tak todle je vážně trága

"dispozice k závisti má každý, ale projeví se jen u těch líných a hloupých." Z teto vety bych vyvodil, ze temi dispozicemi je prave lenost a hloupost. Zavist je projevem hladu, podle toho co je zavideno se daji rozlisovat ruzne druhy hladu. Jelikoz se da zavidet i prachobycejne jidlo, muze byt zavist projevem prachobycjneho hladu. A u hloupych a/nebo linych (a/nebo slabych) se zavist projevi, protoze nejsou schopni jej ukojit. Nebo muzou byt take hloupy, protoze jsou schopni mit potrebu ukojit neco zcela zbytecneho. Asi bych tedy rekl, ze prapricinou zavisti neni nic jineho nez nutnost ukojovat potreby, ale jak jsi rekl projevi se prave jen u tech etc.

Obávám se, že z věty "Dispozice k závisti má každý, ale projeví se jen u těch líných a hloupých." se toho nedá moc vyvodit o dispozici k závisti. Stále mi připadá, že ta prapříčina závisti by neměla být závislá na vlastnostech konkrétního člověka, ať už to je lenost, hloupost nebo slabost. Je to něco hluboko vtištěného do samotné člověčí podstaty, podobně jako instinkty sociálního chování. Ty projevy závisti, které jsou patrné navenek, svědčí jen o neschopnosti nebo neochotě toho závistivce rozumově se s tím pudem vypořádat. Pokud je závist způsobena opravdovým, neobyčejným hladem, dá se pochopit a snad i omluvit. Jsou však lidé, kteří jsou schopni závidět i to, co vůbec nepotřebují.

S leností a hloupostí závist určitě souvisí. Prapříčinu závisti bych ale hledal někde hlouběji, ať už v Tvém citátu nebo v tom axiomu z prologu nebo jinde. Připadá mi totiž, že dispozice k závisti má každý, ale projeví se jen u těch líných a hloupých. Mimochodem, ten Tvůj axiom v prologu je jeden z projevů tzv. Zipfova zákona: čím je něco větší, tím je toho míň - a naopak: čím je něčho víc, tím je to menší.

couhan: Prapricinou zavisti je lenost a hloupost. Myslim si... Nejsem zavistivy clovek, takze to nemuzu rici ze zkusenosti, jen co si tak dokazi predstavit...

Ten axiom v prologu je tedy zřejmě neuvědomělou prapříčinou závisti!?

no, mozno by sme aj mohli, ale naco?....dnes si ho mozeme predsa kupit;o)

Přátelé?

StvN: Neber to doslova... Je to tam spise ucelove... ;]

To mi dochází. Dneska se mi podařilo sehnat Zpověď dítěte svého věku, jestli znáš.

StvN: Vim o tom akorat to, ze je to od Musseta a ten je v ucebnici literatury pod stendhalem (pamatui si to, protoze jsem si jednou chtel precist o Stendhalovi a spletl jsem se, a nechtelo se mi verit, ze je to psano o Stedhalovi...) a je tam od Alfredovi psano, ze je citove az chorobne prejemnely a nejsubjektivnejsi... Doufam, ze se nepletu. O cem vlastne pise?

Je to romantismus, takže subjektivní. Musset je francouzskej Mácha. Dá se říct. Píše o sobě a své lásce. Otevřená postava. Nitro. A tak dále. Moc dobrý.

Zajimave... Mozna, az doctu Foucaltovo kyvadlo a prectu deset knizek, co jsem si koupil na vanoce, si to prectu...