Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHnít strachy
18. 01. 2006
5
0
2030
Autor
Sonor
Hladké kopí protklo malou duši, křik v
dálce utichá, proč andělé jsou hluší?
Verše noci letí do polí jak sametové
sukno vpíjí rudou krev a ohně léta vyhasly,
Trojice mstivá jak meč od kata
kalužemi brodí výstřel z malé hlavně,
krutá jejich odplata.
Přes nízkou zídku oknem pro tebe, plíží
se smrti blízký dech a klepe spánku na dveře.
Otevři své vyděšené oči slabý člověče
pro jednou spolkni ten svůj strach, stejně
je dávno studená tvá nedojedlá večeře
Honza Junior
13. 03. 2006Honza Junior
13. 03. 2006
Verše noci letí do polí jak sametové
sukno vpíjí rudou krev a ohně léta vyhasly,
Za tohle *
smútok... ale pekný... lebo je revolučný... stavia sa na odpor... snaží sa zmeniť svet... a to je dobré...*
Děj je krutý k lidské bytosti a její Duši. Tak si představuji vznik Duší nenašlých pokoje. Většina lidí se se smrtí smíří, nebo snad ne?..
napadl mne text knihy Zanoni od L.Bulwer (asi to nebude přesně)
Kde vnitřní hlas praví Zanonimu -
Ať ve vězení či na popravišti shlíží na nás Jeho oko. A to dovede být moudřejší než veškeré tvé vědění, je mocnější než veškerá tvá moc a síla a nekonečná milost Jeho je větší než veškerá tvá láska.