Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJedna internetová láska
Autor
xoxox
Jedna internetová láska
====================================
Jednoho dne jsem opustila svou problematickou vážnou známost. Jeho stav se časem stabilizoval a smířil se dokonce i s tím, že bude v životě beze mě. Já se nadechla čerstvého vzduchu a začala se dívat, co se děje ve světě kolem mě. Trochu jsem na sobě zapracovala, zvedla si sebevědomí a naráz jsem zjistila, kolik kluků a mužů se kolem mě točí.
Jednoho dne mne oslovil na ICQ indický webdesigner a chvíli po něm nějaký týpek z Anglie. Ten druhý mě hodně zaujal. Představil se jako úspěšný jaderný fyzik a já se do něj pustila - vědci podle mě nemůžou být normální lidi. Úspěšně mi argumentoval, nasmáli jsme se a on mě před přáním dobré noci požádal o fotku. S úsměvem jsem mu nějakou poslala a rozloučili jsme se. Opravdu zajímavý člověk. Další den jsem se trochu nepochopitelně usmívala.
Večer jsme se opět virtuálně potkali a navázali na nit předchozího večera. Tentokrát jsem požádala o fotku já. Kromě jeho všeobjímajícího úsměvu mě zaujal zlatý odstín pleti - zeptala jsem se, odkud pochází. Indie. Jako jeden ze dvou nejlepších studentů v Indii dostal stipendium na Cambridge, nyní žije v ostrovním státě osmým rokem a za týden se přesouvá do Zurichu. Na lepší univerzitu. Ale pěkně se při tom urazil. Prý jsem rasista, položila jsem se totiž otázku: ?Where are you from??. Pohádali jsme se.
Další den jsem chtěla onen mezinárodní konflikt vyřešit v klidu. Omluvil se a dodal, že mě má moc rád, ale pokud bych s ním chtěla mít vztah, měla bych za ním přijet. Cože?? Nechápajíc jsem neodpověděla. Pokračoval, že takhle si nemá cenu psát. Tak jo, už si psát nebudeme. Byla jsem zaražená a smutná.
Vydrželo to asi tři hodiny. Pak mi napsal. Rozvedl, jak jsem úžasná, a přidal pár zmínek o tom, jak je úžasný on. Podlehla jsem jeho lichotkám a úsměv se mi zaryl do tváří. Naše konverzace dostala injekci láskyplných slov. Bavili jsme se o všem a všechno vypadalo ideálně. Po pár týdnech jsem se rozhodla, že neodolám jeho něžnému naléhání o moji návštěvu Zurichu.
Dohodli jsme se na konkrétních datech, dala jsem slib a on začal snít, kam mě všude vezme. Do nejlepších restaurací, na romantické výlety, do hor, k jezeru, jemné masáže, vany plné pěny a růží. Byla jsem v sedmém nebi. Nic ode mě nečeká, hledá jen čistou lásku. Dny ubíhaly. Blízcí mi dávali najevo své obavy, ale já šla za svou internetovou láskou. Tak, příští týden jedu.
Naráz se objevily nečekané komplikace s lístkem. Do mozku se mi vloudily pochybovačné otázky, za čím se vlastně ženu. Poslední víkend jsem trávila se starou kamarádkou. Pili jsme, provokativně se škádlily s klukama, někteří zvraceli ? jako za starých časů. Mně se však do myšlenek vkradl Michael. Asi před měsícem jsme spolu byli kalit do pěti do rána a já se další den probudila zamilovaná. Neobratně jsem tenkrát zjistila, že má slečnu, tak jsem se zase rychle odmilovala, a získala hodně otevřeného kamaráda. Párkrát mezi námi proběhla trochu žhavější konverzace a já se vždy dobře bavila.
Teď jsem zjistila, že místo abych se těšila na pohádku života v Zurichu, myslím na něj. Další den taky. Nešlo to ignorovat. Měla jsem ho naráz plnou hlavu. Nechci ho zmeškat. Nechci ho v životě prošvihnout. Napsala jsem mu několik šílených zpráv. Chtěla bych se s ním vidět, než pojedu. Souhlasil.
Sešli jsme se v noci na zastávce nočního rozjezdu a šli ke mně domů. Otevřeli si láhev vína a povídali si do časného rána. Unavení jsme leželi na posteli a já nevěděla co dál.
"Přišla jsi na něco?"
"Na nic.. Jen na to, že bych Tě chtěla obejmout."
"A co Ti brání?"
"Teď už nic."
Milovali jsme se ještě nezkušeně, ale s úsměvem.
Po pár slabých hodinkách spánku jsem napsala tomu ideálovi do Zurichu , že za ním nepřijedu. Byl naštvaný. Je úspěšný vědec na nejlepší univerzitě na světě, pracovně vytížený a jenom kvůli mně si vybral pět dní své dovolené.
Hm, tak nebudu zajištěná žena slavného vědce, nikdo mi nebude děkovat při předávání Nobelovy ceny. Od Michaela nečekám nic; dnes, den po probdělé noci, jsme spolu zašli na pivo. Kamarádi. Nebo něco víc? Máme tolik času a příležitostí to zjišťovat. Těším se. Krásně se usmívá.