umíš lepší...nicméně taky dobrá :)
Seiferta? Nevím koho myslíš.)
jojo...moc hezky, ale citim v tom dosti Seiferta:) asi ho mas rada, vid??ja taky!:)
na mě je asi zaláskovaná až moc:-) jinak docela fajn
Pozitivní :-))) Zamilované :-)))
Nu, zdá se, že se začínáš posouvat správným směrem, jak rytmicky tak snahou o obsah. Jednou mi kdysi kdosi prokázal službu hlubší kritikou mého rozvíjejícího dílka, tak ji musím poslat dál:
Trochu pominu citové zabarvení textu a budu se soustředit pouze na "technickou stránku věci" :o)
1) forma x obsah x zvukomalba
Když se vytváří text dochází k největšímu boji právě mezi těmito třemi položkami. Opravdové básnické umění spočívá v jejich skloubení. To znamená, že v ideálním případě v textu není moment, kde by tato rovnováha byla porušena. To se samozřejmě nestává úplně často, ale když tvoříš, měj na paměti jedno pravidlo: "Pokud máš alespoň stín pochybnosti, že to není hotové, není to hotové." Problémem Písmáka je, že lidé sem hází díla, která napsali ten den, nebo je dokonce píší rovnou "do monitoru." Většina těchto textů by byla o třídu lepší, kdyby se nechaly "odstát". S každým textem se dá ještě pracovat, zahlazovat formální nerovnosti, ciselovat obsah. Poezie je sice spontální, ale jen do jisté míry.
2) forma - rytmus, zvukomalba
Zdá se, že v tomto ohledu se tvoje texty sunou správným směrem, jen je potřeba si uvědomit několik věcí. Není to jen o tom počítat si slabiky na prstech, aby to vycházelo. Brzy zjistíš, že rytmus verše, tedy takovéto: "dobře se to čte" ovlivňují další faktory, které jsou neméně důležité. Zejména: střídání přízvučných a nepřízvučných slabik, nebo zdánlivě nahodilé opakování některých hlásek. Při správném nakládání s těmito prostřeky je možné omezit i potřebu stejného počtu slabik.
3) podstata vázaného verše
Vázaný verš nespočívá v tom, že se opakují stejné slabiky na konci veršů. V tomto případě měj na paměti: "Každé slovo v textu musí mít svůj důvod!" a říct si: "ono se to rýmuje" není dostačující. Plesknout na konec řádku slovo, které se rýmuje s řádkem předešlým umí každý, ale aby to celé dávalo smysl, v tom je podstata tvorby vázaného verše. Vázanost se vytváří také výše řečenou podobou hlásek nebo dokonce slabik uvnitř veršů. Zkus se zamyslet, proč asi zní vázaně tento řádek:
"Jaro rázem zimu znává"
No a to je asi tak všechno, tedy přeji hodně štěstí v další tvorbě a ještě jednu radu na závěr: Hodně čti. Všechnu poezii, co se ti dostane pod ruku. Rozšíříš si tím slovní zásobu a dostaneš do krve rytmické zásady. Potom už nebudeš muset počítat slabiky, ale budeš cítit, že to tak má být :o)
Hezký den a t.
A_Š
milá *t
jo a dal bych tip i augustýnovi za jeho poznámku, šlo by to?
děkuji vám všem za milé zastavení...
Augustin_Šípek: děkuji za radu tzv hloubkovou, je to fajn, když zjistím, že se nad tím někdo opravdu zamyslel a určitě si z tvých rad něco vezmu...no, jenom mě trochu mrzí, že je to zrovna u díla, které je spíš výplodem momentálního stavu hormonů, než nějakého pokusu o báseň...ale stejně moc děkuji. Přeju hezký den!
namaluju Tvoje ruce, dvě ještěrky na opuce)))
namaluji tvoje ňadra, dvě kuličky z počítadla:) ale psssst: )
Jo, jo, to zaláskování je tam vidět... a i když mi přijde, že je to jedno velký klišé, dám * ... asi mám dneska takovou náladu:)
podzimní oči kaštanové
majáky lodím ztraceným
zaujaly mě krásné metafory, líbí se mi i zpracování.... TIP