Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Taková chvíle

16. 02. 2006

2361

Autor

Dickers

Slintajíc z velkých děl

Usedám na podlahu

Sobě do té louže

Abych mohl

Vyrazit si pečetidlem

Na čelo cejch

Svého druhu.

Proč ne?

Jen zvedajíc Mrňavýma pastelkama svoje snahy

Slábnu.

Jako by na moje ramena

Ty blechy slov skákaly schválně!

Snad proto

Padají mi ruce z těla, který bylo na čas tvoje.

Kam voskem psal jsem, psalas taky- Otisky rtů

váhavých

Ty první myšlenko na poslední hřích.

Děsíš mě

Krásou.

1 názor

avox

25. 03. 2007

Dát tip

No, budeš vzpomínat na poslední hřích, dokud se neodhodláš k dalšímu, myslím :-)) */

Paní Ginevro děkuji:o) Tak tyhle řádky mě moc potěšily:o) Docela si neuvědomuju, že některý zamčený pocity odemknou i milé osoby:o) Za pozdrav moc děkuji a mávam:o)rád fairborn- nebuď zvědavej- víš co se říká?:o)))

ginevra

20. 02. 2006

Dát tip

Pan Dickers prostě umí :) k pochvalným slovům celkem nemám co dodat, snad jen to že na mě to působí tak trochu jako báseň pro ex-přítelkyni, kterou má autor - ať se snaží, jaxe snaží - pořád rád a je vůči ní bezbranný. ale ono je to vlastně jedno, hlavně že je krásná (ta báseň ;) ) připojuju t* a pozdrav

Vzdálený_hlas_moře

18. 02. 2006

Dát tip

Zájímalo by mě v jaké náledě jsi to psal, podle mě to má opravdovou hloubku, moc se mi to líbí.... **

Dickers

18. 02. 2006

Dát tip

Děkuji V.H.M Vzdálený_hlas_moře Víš, že to byla taková melancholie? Nějak se to i do toho zapsalo, protože se tam promítají myšlenky a celistvost není tak pospolu. Myslím si, že i psané pocity by měly mít své řádky. Děkuji za dotaz a za návštěvu.