z extremu do extremu

a je to venku..

Z extrému do extrému
šleh biče a prásknutí dveří
záblesk světla, pak tma
spečené maso a spálené peří
hrana ostrá jak žiletka
rozplynula se vůle přežít
kruh se pozvolna uzavírá
ostrý obraz se rozpíjí
barvy tají a blednou
do očí palce si zaryji
tak chtěl bych, ještě jednou
z extrému do extrému
i proti proudu toku času
ten obraz ještě jednou spatřit
a docenit tak jeho krásu
pak klidně znovu oči zavřít
necítit zkázu ani spásu
tam za tou hranou, odříznutý
život se zdá být jen iluzí
za tenkou stěnou nevědomí
nikdy už víc mi nehrozí
z extrému do extrému
...život je permanentní korozí

vzbudil jsem se přesně o půlnoci. na vteřinu.
byl úplněk.
viděl jsem negativně.
černá díra na zažloutlém nebi.
černé tečky jako mouchy na kapotě velkého vozu.
jako opepřený puding.
břitvu mívám připravenou pod polštářem.
dnes tam nebyla.
pod polštářem se skvěla zelená růže s červenými listy.
píchl jsem se o trn a zahynul.
kruh se uzavírá rychleji, než bych chtěl.
páté patro je tak akorát.
odnesu si celý svůj život zabalený do prostěradla
opatřím jej zpáteční adresou
má tajná vrátka se jmenují pošta
pak se vypařím tou černou dírou na obloze
zpět do svého světa
nezbyde po mně nic
natož občanský průkaz
snad je to tím, že jediné prostěradlo
si udrželo svou bělost
tam, kde jsem doma
mám zásadně černé
od zaschlé krve

---