Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProč to sakra nikdo nečte???
14. 03. 2006
4
0
2805
Autor
Nickyx
„Pane, myslíš, že by se měli zločinci trestat smrtí?“
„Synu, víš přece, že spravedlnost jsem svěřil do rukou úřadům. Jen oni mají to právo rozhodovat o osudech lidí…Nemesis na to byla příliš stará a nestíhala zastávat plně svou funkci.“
„A pane, když ten člověk dá příkaz k zavraždění spousty nevinných lidí, kteří se neprovinili ničím větším než tím, že byli odlišní, zaslouží si smrt?“
„Nezaslouží si, synu, nezaslouží si dřívější smrt. Každý organizmus jednou umře, když je starý. Ten člověk by si zasloužil žít. To je trest. Smrt je vysvobození.“ „Myslíte, pane, že toho člověka nezabili jeho nepřátelé, ale jeho přátelé?“
„Na to už musíš přijít sám, synu. Ještě tě něco zajímá?“
„Ne, pane.“
„Nuže, to máme 3 otázky, úroveň obtížnosti dvě, což dělá…Devadesát dolarů třicet centů…“
Usmáty_autor
30. 03. 2006Usmáty_autor
30. 03. 2006Usmáty_autor
29. 03. 2006Vzdálený_hlas_moře
25. 03. 2006woman_who_fell_to_earth
22. 03. 2006
když ti dávám k tomuhle tip, říkám tím naprosto vše, další slova nejsou potřeba
Jules_Floyd
15. 03. 2006
přesně...pan Dostojevskij určitě věděl, proč napsal takové dílo jako Zločin a trest a jistě je v něm spousta pravdy (v tom díle)
děkuji za návštěvu a názor
Souhlasím, že smrt někdy není trest. Denně si připomínat svou vinu, denně se obávat trestu a svoje provinění nějakým způsobem odčinit.
Nic, vše v dobrém, to se ti stane ještě vícekrát, že tě někdo hned nepochopí.
já s tím nežertoval...pravda je taková, že jsem měl původně v záměru poukázat na problematiku smrti Slobodana Miloševiče, jen jsem nevěděl, jak dílo zakončit, až později mě napadlo tohle řešení - chtěl jsem mírně zkritizovat, že každý si dnes účtuje peníze i za samozřejmost, skoro každý se snaží ožebračit toho druhého...A taky naznačit, odkud ten trend...omlouvám se, jestli jsem tím někoho urazil, pohoršil, či snad naštval.....se smrtí určitě nežertuji, možná to tak vyznělo, nebylo to však ani omylem mým záměrem.....také si občas uvědomuji, jak ten čas letí.....Děkuji za názor a za návštěvu
Nežertuj se smrtí a to ani vážně. Smrt je konec neopakovatelného období v životě hmoty u kterého smíme být jako identity. Vysvobození ? Snad v případě nevyléčitelných bolestí... Teď si s ní pohráváš... jak se ti zdá vzdálená!... ale nemyl se : osmnáct let mi bylo předevčírem. Včera osmašedesát. Vím, o čem mluvím...