myšlenky

Myšlenky

    Jsou jako plaší sloni. Když přiložíš tužku k papíru, rozprchnou se s tichým šramotem kamsi do mlází. Jsi chvíli zticha, váhavě se vracejí a upírají na tebe své hluboké oči. Škvírami v listoví probleskují jejich šedá těla. Pak, když se tě už, už dotýkají svými vlhkými choboty, stačí nepatrný pohyb a rozprchnou se. Hnědými brázdami do polí, šedými brázdami zabolí.
    Myšlenky jsou křehcí sloni z porcelánu. Když je vyslovíš moc rychle, vypadnou ti z úst a rozbijí se na tisíc střípků z dynastie Cink! Vyslovíš je moc pomalu a sklouznou ti hltanem přímo do žaludku. Tíží tě a porcelánovými chobotky ti kruší vnitřní orgány.
Nevyslovíš je vůbec, zůstanou ti v lebce a s nimi celý porcelánový cirkus Berousek.
    Myšlenky jsou sloni v říji. Když se splaší, nezastaví je ani Rambo s Terminátorem, Predátorem a Inseminátorem dohromady (Ledaže by s nimi byl pan Horyna, a i tak nevím, nevím...)
    Myšlenky jsou růžoví sloni, nafukovací. Stačí zavírací špendlík a je po nich veta. Zbudou jen cáry růžové pryže, pěkné a zbytečné.