Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePláč
23. 06. 2006
10
3
2017
Autor
Vlkodlak
Pláč
Seděla v křesle a vyčkávala,
Nevěděla na co čeká a nebo na koho čeká
Prostě čekala.
Najednou se před ní objevilo světlo.
Co to bylo za světlo?
Nevěděla
Jen mlčky seděla v křesle.
Světlo jí celou zalilo,
Ale ona jen mlčky seděla v křesle.
Pak už slyšela jen pláč.
Pláč byl tichý,
Ale pláč byl i hlasitý.
Nevěděla proč.
Jen mlčky seděla v křesle
Jen ona slyšela pláč.
Byl to její pláč.
Plakala neboť věděla,
Že na světě zůstala už sama.
A to bílé světlo byl noví svět.
A ona už do něj nepatří.
3 názory
londonderry.eire
27. 12. 2006
tak tahle mě fakt dostala měla sem pocit že s té básně se line to světlo a pokud jí nedočtu tak mě pohltí na této básni se skvěle odráží tvuj básnický vývin
... proč nepatří ?... každé světlo, které vidíš, je Tvým světlem a někam Tě vede... nepatří ... to zavání vlastním sebehodnocením a odsouváním se na vedlejší kolej...