Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoskládám si tě
23. 03. 2001
12
1
2481
Autor
rs232
Základem bude lpění
na citové deklaraci
v níž svoboda vykrvácí
Obrazem potom snění
o hvězdné konstalaci
kde časem se neutrácí
Zvukem Tvým vyprávění
o možné likvidaci
když slovíčka zaburácí
Pocitem rozčeření
mořských vlnek na matraci
dvě těla se zapotácí
Vůní Tvou vzduchu chvění
při rádoby meditaci
cítím jak dech se ztrácí
vzpomínkou v samocení
1 názor
líbí moc, restrikční fragmentku, začínáš být pro mě puzzle
lpět na čemkoliv je hřích, to je všechno, co boha uráží
věř, nevěř, i v peřinách najdeš anděla :-)
~ ~ ~
Samotíš? Proč to?
"Vzpomínka je jediný ráj, z něhož nemůžeme být vyhnáni".
Jsem ráda, že jsi se sem vrátil.
Je to moc pěkné, jenom ta vazba "kde časem se neutrácí" je strašně divná, co tam dát, aby to rytmicky sedělo... "kde čas rozměr neutrácí" ? Nevím, ale alespoň tam není nesmyslný pád.
Ale to jen na okraj, jinak tip.