Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnonym (1)
JSI MOJE KOSA Naladěn tvou hudbou do snova a rozpálen touhou do běla pouštím si stále znova CD tvého Saudkova těla Jsi moje kosa bosa i terra nova Úplná obnova mého samotou zdevastovaného Kosova Jsi moje vysněná nevěra z níž Mattoni už zase je! vyvěrá Jsi pestrobarevná zástěra na tvém nahém těle s magickými vzory vyvolávajícími tlakové výše nad Azory která vzadu nic neskrývá jen zdůrazňuje vůni tvých tvarů jako mlha úbočí hor na Zanzibaru Jsi moje nenadálé salto mortale Facka na sále Sádra ve špitále na mou hnátu vykloubenou z naprostého nedostatku tvého špenátu Kladu ti v duchu spoustu otázek Medvědích pastí na všechny tvé slasti které ti sluší jako kdysi královský majestát Otci vlasti Snad už tušíc že má duše vedle té tvé poslušně kluše neotálej víc Vezmi si bič a křič že jsi ze mě celá pryč že jsem klíč do tvého zámku a ty sklenice tak dlouho čekající na pořádnou slámku /Dittmar Chmelař/
Píše mi básně - touhou voní
stud můj v nich svléká zaživa
tu před Julií v nich se skloní
jsa Romeem
jenž přebývá
ukrytý v houští pod balkónem
- ach ne
to dělal Cyrano!
tam námořníkem zas se stane
zbytnělé svaly železem
- prý bílé místo nepopsané!
na mapě těla zeje zem
prázdnotou
o níž sotva tuší
že plná je jak sopka lávy
když do uší mi něžným tónem
zpívá svůj verš
- ta melodie
mi tolik známá připadá ...
ztrácí své jméno z každé zprávy
- snad netuší jak teskno mi je
a zvědavostí uvadám