Už nikdy

/Járovi - s díky za milé přání/

Odněkud zhluboka kam sotva dohlédnu pochází naděje - toulá se po mém dnu nesčítá vteřiny nehledá záruky neví že jediný kdo mi dá do ruky kytičku sedmikrás až s jarem vybují budu já a že zas sliby se slibují slova se šeptají přání se přejí a voda dál teče v soukromí potají sám sebou vlečen člověk že v zákoutí vlastního bytí nenajde důvody k snům k vlnobití

---